Praha - Vláda dává sama sobě přísnější cíle týkající se státního rozpočtu, než určuje nová rozpočtová a hospodářská unie. Není proto důvod, aby vadilo měkčí pravidlo, které je pro všechny. V Událostech, komentářích to řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Brusel podle něj nechce státům mluvit do vlastních rozpočtů. Ty by pouze měly z hlediska fiskální disciplíny daná kritéria splňovat.
Mezinárodní dohoda o posílení hospodářské unii a fiskální pravidla, která na sebe váže, by České republice vadit podle ministra finanncí neměla. Současná vládní koalice má podle něj totiž vyšší ambice. „My chceme být mnohem přísnější na své veřejné rozpočty, než jsou tato měkká pravidla. My chceme jak v deficitu veřejných rozpočtů, tak ve výši dluhů dosáhnout lepších parametrů, než je tato obecná formulace, která míří pravděpodobně na někoho méně fiskálně odpovědného,“ míní Kalousek.
„Dohoda zavazuje všechny své signatáře, že nebudou mít deficit vyšší než tři procenta HDP a že jejich dluh nebude vyšší než 60 procent HDP,“ připomíná Kalousek text chystané smlouvy. Pokud smlouvu ale kromě Velké Británie podepíší všechny země, nedokáže se ministr financí představit, že ji Česká republika nepodepíše také.
Schwarzenberg ani TOP 09 odchod z vlády nezamýšlí
Kalousek v reakci na čtvrteční kauzu o úajném možném odchodu TOP 09 z vlády řekl, že se jedná o špatnou interpretaci Lidových novin a z úst Karla Schwarzenberga nic podobného nezaznělo. „Ministr zahraniční neřekl nic jiného, než že by nechtěl být ministrem vlády, která by směřovala mimo hlavní evropský integrační proud,“ upozorňuje Kalousek. Od svých oponentů zároveň neslyšel, že by měly opačné tendence. Oficiální reakci Ministerstva zahraničních věcí si můžete přečíst zde. „Je to ujištění toho, že jako první místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí si je jist, že sedí ve vládě, která nebude směřovat mimo hlavní proud evropské integrace,“ upřesňuje Kalousek.
Kalousek také poukázal na rozdíl ústavních kompetencí prezidenta a ministra zahraničních věcí. Uvedl, že Schwarzenberg je garantem zahraniční politiky, za kterou z ústavy
odpovídá vláda. Naopak prezident jako ústavní instituce za zahraniční politiku neodpovídá, byť reprezentuje stát navenek. „Ministr zahraničí hovořil v rámci svých ústavních kompetencí, u pana prezidenta si tím opravdu nejsem jist,“ uvedl Kalousek.
