Je libo SMS z Paříže, Bruselu či Sofie? Účet nepřesáhne čtyři koruny

Brusel - Zasílání krátkých textových zpráv (SMS) ze zahraničí v rámci unie bude od dneška výrazně levnější. V platnosti totiž vstoupí regulace Evropské unie, která snižuje ceny SMS i datových služeb. Za SMS zákazníci bez daně zaplatí při zasílání z jiného státu sedmadvacetičlenného bloku v přepočtu nejvýše tři koruny, zatímco nyní je to něco kolem osmi korun. Turistů, kteří ale míří například do Chorvatska, se nižší ceny netýkají, regulace je totiž omezena jen na členské státy Evropské unie.

U telefonátů by od středy měla cena bez DPH za minutu u odchozího hovoru dosahovat maximálně 0,43 eura (11 korun a 60 haléřů) a u příchozího 0,19 eura (přes pět korun). V současnosti EU omezuje maximální cenu na 46 eurocentů, tedy 12 korun a 40 haléřů.

Snižování cen nekončí 

Levnější SMS budou mít i zákazníci tuzemských operátorů. Cena za zprávu ze zahraničí klesne ze současných zhruba osmi až 9,5 korun na 3,40 až 3,46 korun s daní. Zatímco T-Mobile a Telefónica O2 nižší ceny zavádějí od července, Vodafone je nabízí od 19. června. Další snížení bude následovat v příštích letech. Operátoři budou lidem rovněž muset povinně účtovat ceny za roaming za jednotlivé sekundy, i když si budou moci stanovit minimální dobu hovoru, a to ve výši půl minuty.


Regulace obsahuje i cenové stropy za využívání datových služeb v zahraničí, tedy třeba na zasílání e-mailů, fotografií či klasické „surfování“ po internetu. Limity budou stanoveny na základě množství přenesených dat a budou regulovány na velkoobchodní úrovni. To znamená, že budou zavedeny limity, které budou operátoři v zahraničí účtovat domovským operátorům zákazníků roamingových služeb.

Horentní účty za internet minulostí 

Navíc lidé od března 2010 budou moci požádat, aby jim byly služby poskytovány do určité maximální výše. To by mělo předejít tomu, aby pak nedostali nějaké horentní účty kvůli dlouhému připojení na internet. Jakmile uživatel této služby vyčerpá 80 procent takto zvoleného limitu, budou ho na to muset operátoři povinně upozornit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
před 2 hhodinami

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
18:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
před 8 hhodinami

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
včera v 22:54

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.