Japonsko nalije do ekonomiky dalších 100 miliard dolarů

Tokio - Další finanční injekci ve výši minimálně 100 miliard dolarů (přes dva biliony korun) poskytne Japonsko na podporu své churavějící ekonomiky. Celkové výdaje by tak měly přesáhnout dvě procenta hrubého domácího produktu země. Japonsko už má jeden soubor opatření v objemu asi 12 bilionů jenů (zhruba 119 miliard dolarů; 2,38 bilionu korun).

Nový soubor opatření počítá například s vytvořením záchranné sítě pro lidi, kteří nemají stálé zaměstnání. V plánu jsou také opatření na podporu financování podniků, počítá se také se zvýšením výdajů na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, především ze solárních článků. O záměru připravit nový soubor opatření dnes informoval japonský ministr financí Kaoru Josano.

Japonský ministr financí Kaoru Josano:

„Předseda vlády nás pověřil, abychom sestavili soubor opatření, která budou zahrnovat reálné výdaje přesahující dvě procenta HDP.“

Podrobnosti k plánu Japonci zveřejní v pátek. Předpokládá se ale, že tamní centrální banka (BOJ) by mohla v rámci opatření přijímat jako zástavu například i komunální obligace umístěné na trhu jako soukromé emise. Krok centrální banky by také mohl pomoci regionálním bankám zvýšit objem poskytovaných úvěrů především malým a středním podnikům. Regionální banky pociťují dopady finanční krize nejvíce, protože řada menších podniků se kvůli chybějícím provozním úvěrům často nevyhne bankrotu.

Japonsko pociťuje krizi z vyspělých zemí nejvíce

Japonská ekonomika je závislá na vývozu, vzhledem k propadu poptávky ve světě a nižší spotřebě proto zažívá silný útlum. Ve čtvrtém čtvrtletí klesla o 3,2 procenta, což byl nejhorší výsledek od roku 1974, kdy se svět potýkal s následky takzvané ropné krize. Japonská ekonomika nyní klesá asi dvakrát rychleji než ekonomika Spojených států či eurozóny.

Analytici předpokládají, že japonská ekonomika bude klesat i nadále, a to zřejmě celé první pololetí. Pokud se jejich předpoklady naplní, bude to znamenat bezprecedentní pokles HDP pět čtvrtletí po sobě. Něco takového Japonsko nepamatuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 48 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...