Inflace v červenci zrychlila na 2,9 procenta. Stouply náklady na bydlení a zdražily potraviny

Nahrávám video

Spotřebitelské ceny v červenci zrychlily meziroční růst na 2,9 procenta z červnových 2,7 procenta. Ceny tlačily vzhůru rostoucí náklady na bydlení, jako je nájemné či elektřina, ale také dražší potraviny. Informoval o tom Český statistický úřad. Analytici očekávali zrychlení inflace na 2,8 procenta.

Oproti červnu stouply spotřebitelské ceny o 0,4 procenta. Podepsaly se na tom zejména dovolené, které zdražily o 24,8 procenta.

Největší vliv na meziroční zvyšování cen mělo bydlení. Nájemné z bytu bylo o čtyři procenta vyšší než před rokem, elektřina podražila o 10,4 procenta, plyn o 3,6 procenta a vodné a stočné o 2,6 procenta.

Zelenina je oproti minulému roku o třetinu dražší

Druhý největší vliv na inflaci měly potraviny. Výrazný růst cen byl patrný u zeleniny, která v červenci zdražila meziročně o 34,1 procenta, v červnu byl růst pomalejší a činil 22,7 procenta. Kupříkladu brambory byly v červenci o dvě třetiny dražší než před rokem. V červenci ale zrychlil růst cen také u masa na 4,5 procenta z červnových 3,9 procenta, dále u uzenin, sýrů a tvarohů. Ceny stravování a ubytování byly vyšší o 4,5 procenta, zvýšily se také ceny pojištění o 4,2 procenta. 

Naopak levnější byly oproti loňskému červenci pohonné hmoty, jejichž ceny klesly o 1,4 procenta. Za nižší ceny mohli spotřebitelé pořídit i oblečení, jehož ceny klesly o tři procenta. 

V meziměsíčním srovnání cen zdražilo kromě dovolených také nájemné (o 0,5 procenta), pečivo (o 0,6 procenta) a vepřové maso (o 1,5 procenta). Zelenina byla oproti červnu levnější o 3,9 procenta a brambory po devíti měsících trvalého meziměsíčního růstu zlevnily o 15,6 procenta na 22,60 koruny za kilogram. Proti červnu se snížily ceny také ovoce, drůbežího masa, oblečení a obuvi.

Podle ČNB zvolní inflace počátkem příštího roku

Červencová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala v aktuální prognóze Česká národní banka (ČNB). Uvedl to náměstek ředitele měnové sekce ČNB Luboš Komárek. Odchylka od prognózy byla podle něj způsobena téměř výhradně vyšší než očekávanou jádrovou inflací, která nezahrnuje sezonní vlivy, vliv změn regulovaných cen či daňových úprav.

Stejným směrem, ale v menším rozsahu, působil podle Komárka mírnější než odhadovaný meziroční pokles cen pohonných hmot. Odhad vývoje regulovaných cen a cen potravin se naplnil. Také primární dopady změn nepřímých daní v červenci odpovídaly očekávání ČNB, dodal Komárek.

Zveřejněná data podle něj představují pro následující měsíce lehké proinflační riziko. Podle prognózy ČNB přitom inflace ve druhé polovině letošního roku setrvá na zvýšené úrovni v horní polovině tolerančního pásma dvouprocentního cíle ČNB. To bude odrážet silné domácí cenové tlaky a vysoký růst regulovaných cen a cen potravin. „Začátkem příštího roku inflace zvolní v souvislosti s předchozím zpřísněním měnové politiky a odezněním aktuálně vysokého růstu regulovaných cen, v průběhu roku se bude snižovat k dvouprocentnímu cíli,“ uvedl Komárek.

Ceny potravin porostou i v příštím roce, odhadují analytici

„Klíčovým důvodem je silný tlak na růst cen v oblasti potravin, který nepolevuje a zejména kvůli stále nepříliš příznivému počasí ani nepoleví. Loňské suché a teplé počasí, které vedlo ke špatné úrodě obilovin či brambor, se sice letos ve stejně kritické podobě neopakuje, avšak zemědělci stále spokojení nejsou. Růst cen potravin tak nadále zrychluje a v příštím roce bude ještě markantnější než letos,“ upozorňuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Podle něj naproti tomu pomalu, ale jistě vyprchává efekt silného mzdového nárůstu, který zvedá takzvanou jádrovou inflaci. „Mzdy rostou v nominálním vyjádření pomaleji než loni a jejich dynamika dále zmírní v roce 2020. V červenci se navíc řidiči dočkali zlevnění pohonných hmot, což zmírnilo růstové tlaky v oblasti nejádrové inflace, opačně působil růst cen dovolených. Markantní, více než desetiprocentní ovšem zůstává nárůst cen elektřiny. Ta zdražuje zejména kvůli regulaci Evropské unie spočívající v záměrném zdražení emisních povolenek, které si třeba uhelné elektrárny musí kupovat, aby mohly elektřinu prostřednictvím uhlí produkovat,“ dodává Kovanda.

Analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička očekává v dalších měsících postupné zpomalování inflace: „Očekáváme, že inflace bude v následujících čtvrtletích postupně zpomalovat směrem k dvouprocentnímu cíli centrální banky. Její sestup k nižším hodnotám bude ovlivněn nízkou inflací v zahraničí, zpomalujícím růstem HDP i mezd spolu s působením přísnější měnové politiky. V průměru za celý letošní rok odhadujeme růst spotřebitelských cen na úrovni 2,7 procenta.“ 

V příštím roce by pak měla inflace spadnout pod dvě procenta, odhaduje Růžička. „To bude spolu s vlivem stále uvolněnější měnové politiky ECB i Fedu znamenat i pokles tuzemských úrokových sazeb. Podle naší prognózy k jejich snížení o 0,25 bodu ČNB přistoupí již v prvním čtvrtletí 2020, k dalším dvěma poklesům pak dojde ve druhém respektive čtvrtém kvartále.“ 

„Inflace se nachází nad prognózou ČNB, zpřísňování měnové politiky ale vzhledem k rizikům zahraničního vývoje není na pořadu dne. Na druhou stranu ale vyšší inflace znamená, že ČNB není v situaci, kdy by měla následovat americkou centrální banku či ECB v jejich krocích směrem ke změkčování měnových podmínek v domácí ekonomice,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Podle něj ani vyšší červencová inflace nepřiměje členy bankovní rady ČNB, aby hýbali s úrokovými sazbami. „Teoreticky může vyšší červencová inflace povzbudit členy bankovní rady, jež jsou nastavení směrem k přísnější měnové politice, nicméně nečekám, že by ČNB v horizontu několika čtvrtletí chtěla své sazby opravdu zvyšovat. Rizika vývoje ve světové ekonomice, tedy zpomalení hospodářského růstu, hovoří pro opatrnost,“ dodává Jáč. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice směřuje ke snížení schodku i dalším úsporám, řekl Šťastný

Dohodli jsme se na některých opatřeních v oblasti školství a zdravotnictví, řekl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) v pondělí večer po jednání koaliční rady o návrhu státního rozpočtu na příští rok. O možných škrtech v těchto dvou resortech během dne debatovali zástupci hnutí ANO a Motoristů. Hnutí SPD i Motoristé považují navrhovaný schodek 389 miliard za příliš vysoký. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odpoledne zopakovala, že vidí možnost jej snížit o několik miliard. Motoristé ale požadují snížení o dvacet miliard.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSnížení schodku zbrzdí dogmata i Babišův populismus, míní Hřib

Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 389 miliard korun je podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba ostuda a průšvih. Snížení schodku o desítky miliard korun budou bránit ideologická dogmata, ideologické zaslepení některých koaličních partnerů a samozřejmě snaha o populistickou politiku Andreje Babiše (ANO), prohlásil Hřib v Interview ČT24. Piráti podle něj mají konkrétní recepty, kterými je možné schodek snížit o sto miliard korun. Zhruba dvacet miliard je možné ušetřit tím, že se „osekají zbytečné dotace“, a to v čele s dotacemi pro Agrofert a další „agromamuty“, vyjmenoval mimo jiné Hřib. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 10 hhodinami

Stavba domu vlastními silami je pro řadu Španělů možností, jak si zajistit bydlení

Až 42 procent Španělů už uvažovalo o stavbě domu vlastními silami a 8,5 procenta to považuje za reálnou možnost. Spolupráce mezi architektem, stavebním podnikatelem a rozpočtářem pomáhá minimalizovat problémy spojené s projektem.
před 13 hhodinami

Babiš chce drahá paliva řešit na evropské úrovni, marže zastropovat neplánuje

Vláda nyní nebude omezovat marže prodejců pohonných hmot, ministerstvo financí je sleduje a drží se nízko, prohlásil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Problém s drahými pohonnými hmotami podle něj způsobují rostoucí marže rafinerií a jejich nedostatečná kapacita. Situaci chce premiér řešit na evropské úrovni. Babiš podle šéfa ODS Martina Kupky mlží, protože si je vědom toho, že zastropování marží pro rafinerie prosadit nemůže.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Český letecký průmysl je pro Airbus zásadní, říká manažerka největšího světového výrobce letadel

Výrobci součástek a technologií pro letecký průmysl sídlící v České republice dodávají Airbusu každoročně zboží a služby za cenu okolo 230 milionů eur (v přepočtu 5,5 miliardy korun), říká v rozhovoru pro pořad Bilance zástupkyně Airbusu pro střední Evropu Daphne Descurieuxová. To řadí Česko na 14. místo mezi dodavateli této v Nizozemsku sídlící korporace. Nová epizoda Bilance s podtitulem Kdo ovládá české nebe má premiéru 7. září ve 21:50 na ČT1.
před 22 hhodinami

VideoNové trendy: Garáže jsou hit a domácí investiční byty mají konkurenci v cizině

Průměrná garáž v Česku vyjde přes 600 tisíc korun. Nejdražší jsou tradičně v Praze a Brně. V posledním roce ale cena nejvíc stoupá v Ústí nad Labem a především Plzni. Za poslední rok se zde zvedla o víc než 20 procent. Někteří experti pak čekají další růst, protože aut přibývá a míst na parkování ubývá. Obecně platí, že nejdražší jsou místa, kde řidiči mohou nabít elektromobil. Oproti klasické variantě jsou po celém Česku dražší asi o pětinu.
před 23 hhodinami

VideoAutoservisy se potýkají s nedostatkem specialistů na elektromobily

Vývoj moderních aut představuje novou výzvu i pro servisy. Hledat specialisty na elektromobily je pro ně obtížné a absolventi středních a vyšších odborných škol stále nestačí pokrýt potřebu. Autoservisy proto na výuce spolupracují se samotnými školami. Kromě praxe nabízejí po škole i zaměstnání. Trhu se chtějí přizpůsobit i samotné školy a v minulosti se snažily jednat s ministerstvem o změnách ve výuce, nebo novém učebním oboru – ale bez výsledku. Zároveň chybí ve školách i zkušení odborníci či učební pomůcky.
před 23 hhodinami

Rostoucími cenami pohonných hmot se v pondělí bude zabývat vláda, řekl Babiš

Rostoucími cenami pohonných hmot se bude v pondělí znovu zabývat vláda. Ve videu na instagramu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj to vypadá, že rafinérie mají nepřiměřené zisky. Už dříve nevyloučil, že by vláda mohla znovu přistoupit k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude.
6. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.