Hrozí, že programy pro Prahu a podnikání nestihnou vyčerpat dotace, varuje místní rozvoj

Dva operační programy z celkových deseti jsou při čerpání evropských dotací rizikové a hrozí, že nemusí finance vyčerpat. Ve zprávě to uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Za vysoce rizikový resort označil program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (PIK), který řídí ministerstvo průmyslu a obchodu. Za středně rizikový považuje program Praha – pól růstu spravovaný pražským magistrátem. Naopak čtyři programy splnily podmínky čerpání pro letošní rok. Materiál projedná v pondělí vláda.

Z loňských auditů podle MMR vyplývá, že mezi největší rizika u operačního programu PIK patří vysoká míra chybovosti. „Problematické je rovněž čerpání zejména v oblasti vysokorychlostního internetu, energetiky a nově také v oblasti nabídky rizikového kapitálu,“ uvádí MMR ve zprávě.

Evropská komise loni v červenci povolila České republice přesunout polovinu evropských dotací původně určených na podporu vysokorychlostního internetu do jiných programů. Šlo zhruba o osm miliard korun, z nich 5,2 miliardy MMR přesunulo do Integrovaného regionálního operačního programu.

Mezi nejrizikovější oblasti u programu Praha – pól růstu podle MMR patří stavba velkokapacitních parkovišť P+R a stavba energeticky úsporných budov.

Při hodnocení čerpání evropských dotací se používá takzvané pravidlo N+3. To znamená, že příjemci v jednotlivých programech musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny.

Současné programové období 2014 až 2020 schválila Evropská komise až v roce 2015. Plnění pravidla N+3 tak začala vyhodnocovat až ke konci loňského roku. Splnily ho všechny programy, Česko tak zatím nemuselo unii nic vracet. V posledním programovém období vracelo necelá čtyři procenta z celkově přidělených zhruba 700 miliard korun.

Podle MMR čtyři programy splnily pravidlo N+3 pro letošní rok. Jde o programy Doprava, Technická pomoc, Zaměstnanost a Program rozvoje venkova.

V současném období 2014 až 2020 má Česko k dispozici 23,9 miliardy eur (615 miliard korun). Zhruba šest procent tvoří výkonnostní rezerva, kterou může komise Česku v případě neplnění některých kritérií odebrat.

„Máme informace o tom, že Česko o tuto rezervu rozhodně nepřijde,“ řekla už dříve ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Do konce března Evropská komise Česku proplatila 159,5 miliardy korun. Smluvně zajištěno mělo Česko 416,7 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 11 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled