Brno/Praha – Vinaři spolu s hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem (ČSSD) kritizovali návrh na zdanění tichého vína, na kterém se dohodla vláda. Vyhlásili také petici za zachování původní nulové sazby. Distribuovat ji chtějí přes obce, agrární komoru nebo vinotéky. Zdanění vína je ale podle vlády jedním z opatření k udržení schodku veřejných financí, které navíc ochrání drobné vinaře.
Vinaři upozornili, že lze očekávat zvýšení ceny za víno. Někteří označili kroky vlády za hloupé, například s ohledem na turistiku na jižní Moravě, kde je většina tuzemských vinic a vinohradů. Podle Tibora Nyitraye z vinařství Sonberk je „zátěž neadekvátní oproti tomu, co by mohlo být očekáváno jako výnos“.
Hašek konstatoval, že zavedení spotřební daně na víno poškodí zejména ty okresy Jihomoravského kraje, kde je vysoká nezaměstnanost. Jedná se o Břeclavsko, Znojemsko a Hodonínsko. Vinařství na sebe totiž váže velké množství pracovních míst, ať už v oblasti pěstování, zpracování a distribuce vína či navazujících služeb a cestovního ruchu.
Ostatní vinařské velmoci také neplatí daň z vína
„Žádná vinařská velmoc v EU spotřební daň na tiché víno nemá. Pomůže to dovozovým a málo kvalitním vínům. Proto jsme se dohodli na nic nečekat, startujeme petiční akci proti zavedení spotřební daně,“ uvedl Hašek s tím, že o podporu požádá i ostatní kandidáty na hejtmana Jihomoravského kraje.
Zavedení spotřební daně z vína, společně se zrušením podpory zemědělců v podobě tzv. zelené nafty, označil Hašek za „přímý útok vlády na konkurenceschopnost jihomoravských vinařů a zemědělců.“
S plánovanými změnami nesouhlasí ani zástupci Vinařské asociace. Odmítli argumenty, že spotřební daň je v ČR uvalena i na ostatní alkoholické nápoje. Podle generálního ředitele Vinných sklepů Valtice Marka Šťastného jednotlivé obory nelze srovnávat. Například návratnost z vysazení nových vinic trvá prý více než deset let.
Kalousek: Chceme ochránit drobné producenty
Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) se ale vláda snaží zavedením spotřební daně na víno především ochránit drobné tuzemské vinaře, kteří představují asi 25 až 30 procent české produkce. Daň je tak zacílena zejména na víno z dovozu. To se podílí na domácí spotřebě z více než 60 procent.
Nejvíce se podle Kalouska do ČR dováží krabicová vína, která nemají podle jeho názoru s vínem nic společného. „Největší spotřeba není u těch, co si chtějí pochutnat na dobrém vínu, ale u těch, co chtějí opici za nejmenší cenu. Když porovnám tři krabice vína a deset tuzemských výčepních piv, tak vítězí to tzv. dovozové víno. Byl bych rád, kdyby těch deset českých piv bylo konkurenceschopných,“ uvedl ministr.
„Máme zájem drobné producenty vína ochránit a nezatížit touto daní. Většina vína je z dovozu, tak nevidíme důvod je nezdanit,“ řekl k tomu premiér Petr Nečas.
V současné době v Česku platí nulová sazba daně z takzvaného tichého vína, zatímco u šumivého vína činí daň 2 340 Kč na hektolitr. Nově má být daň z tichého vína 1 000 korun na hektolitr (10 korun na litr). Konkrétní hranice pro osvobození od daně u jednotlivých vinařů bude podle mluvčího ministerstva financí Ondřeje Jakoba ještě předmětem diskuze a analýz.
