Moskva - Ruský plynárenský monopol Gazprom slibuje brzké obnovení dodávek plynu do Evropy. Ještě dnes by měla být podepsána dohoda o vytvoření monitorovací mise a ihned poté Gazprom podle svého šéfa Alexeje Millera obnoví tok plynu do Evropy. Zemím postiženým nedostatkem suroviny nezbývá než doufat, že z dohody podobně jako včera nesejde.
„Očekáváme, že během dnešního dne bude podepsán protokol o vytvoření nezávislého mezinárodního mechanismu, který zaručí tranzit ruské ropy přes Ukrajinu,“ řekl Miller na jednání v Bruselu. „A okamžitě poté budou obnoveny dodávky (plynu),“ sliboval.
Neradujme se předčasně, plyn bude nejdřív za tři dny
I když dnešní jednání vypadají slibně, obyvatele Evropy i její státníky stále sužují obavy. Blízko dohody o vyslání monitorovací mise totiž byly zúčastněné strany i včera, pak ale začal Gazprom požadovat, aby její součástí byli i experti z Ruska. Na tomto bodě pak večer jednání ztroskotala.
Dnes už situace vypadá o něco růžověji. Nicméně, i když se naplní současné předpoklady a monitorovací mise skutečně dorazí kolem 16.00 SEČ na Ukrajinu a Rusko plyn pustí, bude trvat zhruba tři dny, než první dodávky dorazí na území starého kontinentu. Podle mluvčího Evropské komise Ferrana Tarradellase bude trvat 30 hodin, než plyn z Ruska dorazí na Ukrajinu, a až dalších 36 hodin může trvat, než bude Ukrajina schopná dodat plyn do evropských zemí.
Kdo bude v monitorovací misi?
Podle dřívějších zpráv by členy monitorovací mise, která má napomoci obnovení dodávek plynu do Evropy, měli být představitelé ruské plynárenské skupiny Gazprom, ukrajinské státní energetické společnosti Naftogaz, Evropské komise a energetických společností z Evropské unie. Na Ukrajinu se proto podle dostupných informací vydal už i zástupce českého distributora plynu RWE Transgas.
Český premiér Mirek Topolánek se navíc na dnešní schůzce dohodl se svým norským protějškem Jensem Stoltenbergem na tom, že monitorovací misi rozšíří také odborníci z Norska. „Doufáme, že naše účast bude přínosná,“ poznamenal předseda vlády severské země.
Stoltenberg rovněž přislíbil, že Norsko bude i v dalších letech pokračovat v trendu, který nastartovalo počátkem nového tisíciletí a dodávat do Evropy stále více plynu. Dodávky by mohly vzrůst ze 100 miliard kubických metrů v roce 2008 až na 140 miliard kubických metrů. Protože smlouvy s Českem jsou ale dlouhodobějšího charakteru, jsou dodávky suroviny do ČR nyní na svém maximu a česká spotřeba bude plynem z Norska i nadále pokrývána pouze z 20 procent.
