Fortuna devítinásobně zvedla čistý zisk. Zvýšily se objemy sázek a rozšířila se i on-line casina

Sázková společnost Fortuna Entertainment Group v letošním 1. čtvrtletí vykázala čistý zisk 14 milionů eur (zhruba 358 milionů korun). Meziroční růst tak činí 923,6 procenta. Téměř sedminásobně se zvýšil provozní zisk a stoupla i výše přijatých sázek. Za růstem je podle firmy nárůst on-line kurzových sázek a také nové zahraniční akvizice.

Provozní zisk EBITDA v prvním čtvrtletí meziročně stoupl o 665,5 procenta na 22,7 milionu eur. Přijaté sázky vzrostly o 163,7 procenta na 797 milionů eur, hrubé výhry se zvýšily o 157,6 procenta na 110 milionů eur. Analytici odhady výsledků nevydávají poté, co byly na konci dubna akcie Fortuny staženy z obchodování na pražské burze.

Výnosy Fortuny v prvním čtvrtletí vzrostly meziročně o 196,7 procenta na 77,1 milionu eur. „Hodnota výnosů byla ovlivněna vyššími objemy sázek ve všech zemích a expanzí on-line casina v České republice,“ uvedla firma.

Fortuna loni pronikla do Rumunska, Chorvatska i Španělska

Meziroční srovnání bylo podle Fortuny rovněž ovlivněno firmami získanými až po prvním čtvrtletí 2017. Fortuna loni nejprve koupila irskou Hattrick Sports Group, čímž se stala lídrem na rumunském trhu a pronikla také do Chorvatska a Španělska. Později od svého majoritního vlastníka Fortbet Holdings Limited převzala rumunské společnosti Bet Active Concept, Bet Zone, Public Slots a Slot Arena.

Fortuna je původně česká společnost, založená v roce 1990 skupinou čtyř soukromých osob v čele s Michalem Horáčkem. O rok později vznikla sesterská sázková kancelář Terno na Slovensku. Po odkupu obou firem skupinou Penta v roce 2005 se modernizoval provoz, sjednotila značka a rozšířila působnost o polský trh. V roce 2009 byly všechny společnosti začleněny do nizozemské entity Fortuna.

Penta letos zvýšila svůj podíl ve společnosti na 95,8 procenta, což jí umožnilo vytěsnit ostatní akcionáře a stáhnout akcie Fortuny z pražské burzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...