Jak při výzkumu – ať již firma vymýšlí nový lék, nebo převratný stavební materiál – ušetřit peníze? České podniky mohou při investování do vývoje využít daňových odpočtů. Řada z nich se však bojí nevyzpytatelných kontrolorů. Mají strach, aby nemusely peníze později vracet. Ministerstvo financí plánuje změny, místo odpočtů by chtělo firmy podpořit přímými dotacemi od specializovaného úřadu.
Ve firmě Sotio, která patří do skupiny PPF Petra Kellnera, se vyvíjejí až v minus 190 stupních Celsia léky, které by mohly pomoci proti rakovině. Přípravek určený k léčbě karcinomu prostaty je už v poslední fázi klinických zkoušek. Pokud vše dobře dopadne, pacienti by ho mohli užívat do tří let.
„Vývoj jednoho léku stojí zhruba miliardu dolarů, my se v dosavadních nákladech pohybujeme v řádu miliard korun a ještě mnoho miliard korun musí být investováno,“ uvedl mluvčí Sotio Richard Kapsa.
Pro firmy, které hodně inovují, jsou daňové odpočty vítanou pomocí. Kvůli nejasnému postupu úřadů toho však raději příliš nevyužívají.
„Kontroloři nedokážou přesně rozlišit, co je novost, co je výzkum, co je vývoj, co je experimentální vývoj,“ upozornil předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. Zejména mezi menšími firmami se proto traduje, že je lepší žádný odpočet nevyužívat, než se vystavit riziku, že by ho musely vracet.
„Když jsme se dozvěděli, co to obnáší…“
„My to bereme jako závažný problém a jednáme s ministerstvem financí, ale není to jednoduché,“ tvrdí vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Jak tvrdí mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec, úřad chce v novém zákoně o dani z příjmu přezkoumat veškeré výjimky. Mezi nimi i odpočty na vědu a výzkum. „Místo toho bychom je rádi nahradili například přímými dotacemi na inovace ze specializovaného úřadu,“ dodal Žurovec.
Mezi skeptiky patří například společnost Gravelli, která vlastní celosvětový patent na výrobu průsvitného betonu. Z betonu dokáže vyrábět šperky, nebo dokonce betonová saka. Dává každoročně přes dvacet procent obratu právě na vývoj nových technologií. „Když jsme se dozvěděli, co všechno obnáší zažádat o nějaké úlevy, dotace, granty, tak nám to přišlo komplikované,“ tvrdí marketingový ředitel Ladislav Eberl.
Výdaje na výzkum a vývoj dosáhly loni kolem 88 miliard korun a meziročně vzrostly o 4 procenta. Česko je v těchto inovacích na desátém místě v Evropě.
