Uherské Hradiště – Euro se stalo symbolem rozdílného přístupu Čechů a Slováků k tomu, kudy se vydat dál v ekonomice i v mezinárodních vztazích. Přitom podle ekonomů je mnohem důležitější, že jsou obě hospodářství provázaná nebo že se zaměřují na stejný, hlavně strojírenský, průmysl. Přesto ale obě země řeší rozdílné problémy, jestliže v Čechách jsou tématem číslo jedna ekonomické reformy, Slováky trápí třeba i to, že jako členové eurozóny musí přispívat na placení řeckých dluhů.
Na tom, že vztahy Čechů a Slováků jsou nadstandardní, se shodují ekonomové i političtí komentátoři. „Obě země se ale geopoliticky vzdalují,“ poukázal Martin Šmečka z Respektu na to, že Slováci se v poslední době na rozdíl od Čechů silně orientují na spolupráci s Evropskou unií. Slováci se podle Šimečky snaží napojit na jádro Evropské unie, zatímco Česká republika se drží spíše na jejím okraji.
„Pro Slováky musí být velice těžké skousnout to, že řada řeckých důchodců nebo odborářů, kteří se snaží udržet si své výhody, má větší životní standard než průměrný slovenský občan,“ komentoval Bureš vztah Slováků k tomu, že přispívají na úhradu řeckých dluhů.
Používání společné evropské měny na Slovensku má přitom pro naše vztahy spíše symbolický význam, na objemu společného obchodu se nepodepsalo. Naopak volný pohyb nejen osob, ale i zboží a kapitálu, kterého obě země uvnitř Evropské unie využívají, obchodování pomohl. Na Slovensko tak dnes míří kolem deseti procent českých exportů a naopak šest až sedm procent českých dovozů pochází ze Slovenska. „Přebytek zahraničního obchodu se Slovenskem je ročně kolem patnácti miliard a to není málo,“ vyzdvihl význam našeho východního souseda jako obchodního partnera hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Pro obě země je společné i zaměření průmyslu na výrobu dopravních prostředků a strojírenství obecně, Češi vyváží na Slovensko hlavně automobily a elektrickou energii, Slováci naopak zásobují český průmysl železem a ocelí. Zaměření na strojírenství může v budoucnosti být Achillovou patou obou zemí, protože jde o odvětví silně závislé na ekonomickém vývoji eurozóny a jejím současném ekonomickém zpomalení.
Po rozdělení Československa existovaly obavy ze státního bankrotu, podle Jana Bureše ale nešlo o reálné riziko, zadlužení obou zemí bylo v kontextu střední Evropy spíše nižší. Na rozdíl od Slovenska pak měla Česká republika alespoň v prvních třech letech své samostatné existence přebytkový státní rozpočet. Slovensko zase nikdy nemělo tak vysoký schodek rozpočtu jako Česko v roce 2009, kdy deficit dosáhl 192 miliard korun. Slovensko vydává více peněz než ČR jak na obranu, tak i na vzdělání nebo zdravotnictví.
Slovenská ekonomika si dnes vede poměrně dobře a do budoucna má podle Bureše lepší šance na růst než ekonomika česká. To je dáno nejen méně drastickými reformními kroky slovenské vlády, ale i některými dobře rozjetými projekty se zahraniční účastní, jako je třeba spolupráce s firmou Volkswagen. Přesto si nyní podle statistik Češi zatím žijí o něco lépe než Slováci, mají jak vyšší průměrné mzdy, tak i větší šanci, že si najdou zaměstnání.
Jak je na tom někdejší federace?
Čeští a slovenští ministři se scházejí ve chvíli, kdy se země již dávno nenacházejí ve stejné pozici. Slovenská ekonomika by se letos i v dalších letech měla vyvíjet lépe než tuzemská. Pro letošní rok slovenské ministerstvo financí očekává, že ekonomika poroste o 2,5 procenta. V příštím roce by sice měla zvolnit růst ke dvěma procentům, v dalších dvou letech podle prognózy přidá shodně o více než tři procenta. Naopak české ministerstvo financí čeká letos propad o půl procenta, příští rok růst o jedno procento, v roce 2014 o 1,9 procenta a v roce 2015 o 2,7 procenta.
Zároveň ovšem platí, že se západ někdejšího Československa má stále lépe než východ. Za dobu od sametového rozvodu měli čeští zaměstnanci vždy v průměru vyšší mzdy a rovněž nezaměstnanost byla na Slovensku vyšší než v ČR – průměrná mzda v ČR loni činila necelých 24 000 korun; na Slovensku byla loni 786 eur, tedy přes 19 300 českých korun. Stále proto platí, že za prací přicházejí častěji Slováci do Čech a na Moravu než naopak. Zatímco v Česku bylo ke konci loňského roku zaměstnáno přes 106 000 Slováků, na Slovensku pracovalo zhruba 3 200 Čechů.
