Světové firmy se již aktivně připravují na éru nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož prvořadým cílem je ztížit podnikům přesouvání výroby a pracovních míst do zahraničí a naopak je přimět, aby je vracely zpět do USA. Na letošních setkáních v rámci Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu mluví šéfové nadnárodních společností, které jsou tradiční symboly globalizace, až nezvykle často o přínosech lokální produkce.
„Není pochyb, že se musíme adaptovat,“ řekl agentuře Reuters šéf francouzsko-japonské automobilové aliance Renault-Nisssan Carlos Ghosn. „Všechny automobilky teď musejí přehodnotit strategii s ohledem na to, co přichází,“ dodal.
Trump na Twitteru kritizoval automobilky Ford, General Motors nebo BMW za výrobu v Mexiku a dovoz aut z tamních továren do USA. Napadá i další firmy, které buď přesouvají pracovní místa do zahraničí, nebo si v USA účtují vysoké ceny.
Ford už pod jeho tlakem zrušil plán výstavby továrny v Mexiku, zatímco General Motors slíbil značné investice a nová pracovní místa v USA s tím, že chce „vyrábět tam, kde prodává“. Totéž v USA přislíbily další velké firmy, jako je Wal-Mart nebo Monsanto s Bayerem. Firmy zároveň začaly přehodnocovat plány fúzí a akvizic a záměry rušit v USA pracovní místa.
„Základním požadavkem je nyní být více národní, ne už jen globální,“ říká Richard Edelman, který je šéfem globální společnosti pro public relations Edelman. „Pokusme se vést dlouhodobou diskusi o dodavatelských řetězcích, abychom takovým (Trumpovým) tweetům předcházeli,“ dodal.
Trump hrozí vyššími cly, poslušným ale slibuje nižší daně
Trump firmám nehrozí jenom sankcemi v podobě vysokých cel, slibuje jim za výrobu v USA i výhody, zejména v podobě nižších daní. „To by mohlo vést ke zvýšení investic v USA,“ poznamenal ředitel švýcarské farmaceutické společnosti Novartis Joe Jimenez.
Automobilky zejména doufají, že nová administrativa zmírní přísný harmonogram povinného snižování průměrné spotřeby, zavedený vládou prezidenta Baracka Obamy. Podle analytiků byly jejich plány zvýšení levné produkce menších vozů v Mexiku reakcí právě na Obamovu regulaci.
Reakce globálních firem na Trumpovu politiku v podstatě jen rozšíří trend důrazu na lokální produkci, který je v západním světě patrný zatím hlavně v potravinářství a módě. Tyto sektory se snaží vycházet vstříc rostoucí poptávce spotřebitelů po domácích surovinách a materiálech, bez ohledu na to, že bývají často dražší.
Jiné firmy se zase v některých zemích orientují více na domácí dodavatele, aby zmírnily rizika kurzových změn a nemusely v případě poklesu domácí měny náhle zdražovat. To se děje nyní zejména v Británii po hlasování o odchodu z EU, po němž prudce klesl kurz britské libry. Patrné je to hlavně u britských výrobců a prodejců potravin, kteří se tím brání zdražování, uvedl Reuters.
V některých případech mohou firmy eliminovat vzdálené dodavatele díky technologickému pokroku. „Díky 3D tisku se může část dodavatelského řetězce vrátit na domácí půdu a do místních ekonomik,“ řekl šéf nizozemské společnosti Philips Frans van Houten. „Domnívám se, že dodavatelské řetězce budou mít více regionální charakter,“ dodal.
Nástup 3D tisku a dalších technologií může dopomoci k obnovení špičkové průmyslové výroby v USA a dalších vyspělých zemích, z nichž v éře globalizace od 90. let odcházela tato výroba do zemí s levnými náklady, které se začaly otevírat světu. To ale může být nový problém pro rozvíjející se tržní ekonomiky světa, které by mohly pracovní místa kvůli tomu ztrácet.
