ČSA budou propouštět. Sníží počet pracovníků na sto, píší Seznam Zprávy

České aerolinie, které jsou od února v insolvenčním řízení, budou muset snížit počet zaměstnanců na zhruba sto. Propouštění se bude týkat neletového personálu. Serveru Seznam Zprávy to řekl spolumajitel skupiny Smartwings Jiří Šimáně. České aerolinie, které do skupiny patří, mají k dispozici už jen dvě letadla, z toho jedno vlastní. Šimáně věří, že firma přečká nejhorší období i díky penězům z plánovaného prodeje nadbytečných emisních povolenek.

Městský soud v Praze v březnu vyhlásil úpadek ČSA. Návrh podal sám dopravce. Insolvenčním správcem jmenoval soud karvinskou společnost Inskol. O budoucnosti firmy by měla rozhodnout červnová schůzka věřitelů. Letecká společnost má dluhy kolem 1,8 miliardy korun.

ČSA byly od konce srpna pod ochranným moratoriem před věřiteli. Vypršelo v závěru února, aerolinky ještě předtím podaly k insolvenčnímu soudu návrh na svou reorganizaci. Jejím cílem je podle firmy záchrana společnosti.

Na začátku roku aerolinky vykazovaly 430 pracovních úvazků, což zahrnovalo i částečné úvazky nebo mateřské dovolené. „Ještě nějaké menší propouštění u neletového personálu bude muset být, abychom se dostali na nějakých 90 až 100 lidí,“ řekl webu Šimáně. Nyní je v ČSA podle něj aktivních „něco přes sto lidí“.

Model ČSA je v nevýhodě, soudí Šimáně

Jedenasedmdesátiletý podnikatel také v rozhovoru připustil, že měl chuť všeho nechat. Nicméně zůstává předsedou představenstva Smartwings a začíná věřit, že by mateřská společnost mohla krizi překonat. „My si myslíme, že při výrazném utlumení činnosti se můžeme, dejme tomu v příštím roce nebo možná do dvou let, dostat do situace, kdy i firmy, jako jsou ČSA, budou mít opět koho vozit,“ dodal.

Pokračování Smartwings a konec ČSA v insolvenčním řízení Šimáně zdůvodnil odlišností obchodního modelu létání firem. „V průběhu roku s covidem se jasně ukázalo, že u Smartwings, kdy jde o létání do letních destinací v kombinaci s pravidelnými linkami a létáním přes zimu v Kanadě a dalších zemích, je ten model životaschopnější, než je u ČSA, kdy jde o létání ,business-to-consumer‘. Model ČSA je v současné době v nevýhodě, dramaticky totiž ubylo byznys klientely a také těch, kteří se z Evropy přesouvají na delší vzdálenosti,“ popsal Šimáně.

ČSA mají nyní dvě letadla, jedno ve vlastnictví, druhé v nájmu. Smartwings mají čtyři desítky letadel. ČSA má podle Šimáněho připravený návrh zásad reorganizačního plánu a všechno bude záležet na věřitelích. ČSA chtějí primárně udržet lety do Paříže, Amsterdamu, Moskvy, Kyjeva, Stockholmu a některých dalších destinací.

Prodej emisních povolenek

Peníze na provoz mají ČSA získat i prodejem nespotřebovaných emisních povolenek, což by podle webu mohlo vynést až 200 milionů korun. „Abyste mohl povolenky prodat, musíte uskutečnit minimální množství letů a vyprodukovat zákonem požadovaný objem CO2. Pokud ho nevyprodukujete, nemáte na povolenky nárok a musíte je ministerstvu životního prostředí vrátit,“ upozornil Šimáně.

Celkové závazky ČSA byly vyčísleny na 1,8 miliardy korun, z toho asi miliardu tvoří dluh vůči cestujícím za neprolétané letenky. „Ta částka bude řádově nižší. Jsou tam také třeba závazky vůči Korean Air či Lufthanse, se kterými jsme schopni jednat a domluvit se s nimi na nějakém vzájemně přijatelném řešení,“ řekl webu Šimáně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 41 mminutami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 3 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...