Na konci roku 2014 prohlásil Mezinárodní měnový fond, že Čína převzala po Spojených státech amerických pozici největší ekonomiky, a to s ohledem na paritu kupní síly. Rok 2015 však pro asijskou velmoc nebyl příliš příznivý. Růst HDP se pomalu propadá pod sedm procent a v létě se otřásly i akciové trhy. Podle analytiků oslovených redakcí webu ČT24 se bude muset více opřít o domácí spotřebu a nespoléhat primárně na export.
„Čínská ekonomika byla v posledních letech motorem růstu světového hospodářství. Jenže se potvrzuje, že při růstu taženém dluhem to musí dříve či později začít skřípat. Pryč jsou léta, kdy Čína rostla tempem 10, 12 nebo 14 procent ročně,“ prohlásil analytik finančních trhů Next Finance Jiří Cihlář. „Očekáváme, že si po loňských 7,3 procenta připíše ,pouze‘ 6,9 procenta,“ doplnil Miroslav Frayer z Komerční banky.
Čínská ekonomika prochází podle analytiků změnami, které zemi odvrátí od závislosti na exportu nebo průmyslu. V polovině roku vykazovala aktivita čínského zpracovatelského průmyslu nejnižší úroveň za patnáct měsíců, ve třetím čtvrtletí bylo tempo růstu HDP nejpomalejší od světové finanční krize.
„Nově by se země měla po vzoru rozvinutých ekonomik více zaměřit na domácí spotřebu a rozvoj sektoru služeb,“ podotknul analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara. „Kvůli vyšším nákladům na práci se bude muset Čína přeorientovat z ekonomiky založené na exportu na ekonomiku více se opírající o domácí poptávku,“ souhlasí Cihlář.
Čínská komunistická vláda ve snaze podpořit hospodářskou aktivitu od listopadu 2014 opakovaně snížila úrokové sazby a zmírnila požadavek na podíl minimálních rezerv pro komerční banky. Proti snaze uvolnit ruce komerčním bankám však může jít globální trend. Rada pro finanční stabilitu (FSB) v listopadu představila nová pravidla, která mají zabránit, aby se třicet systémově důležitých bank ve světě muselo zachraňovat penězi daňových poplatníků. Čína má mezi nimi čtyři banky. Dohromady by si muselo zajistit až 400 miliard dolarů (10,1 bilionu korun), aby dostály novým globálním požadavkům na výši kapitálu.
Akcie se otřásly
- 5. ledna 2015 – 3641,54
- 8. června 2015 – 5353,75
- 25. srpna 2015 - 3042,93
- 30. prosince 2015 - 3746,79
- Zdroj: Bloomberg
V roce 2015 došlo k více událostem, některé z nich pro čínské finance pozitivnější, jiné negativnější. V polovině roku se země například musela vypořádat s potížemi v akciovém sektoru. „Čínský akciový trh zažil v průběhu první poloviny roku výrazný vzestup, který v létě vystřídal hluboký pád. Ten si vyžádal i kroky komise pro regulaci cenných papírů. Asi nejradikálnějším krokem bylo omezení akcionářů s více než pětiprocentním podílem v některé z firem, aby akcie prodávali,“ uvedl Frayer.
Je podle něj těžké určit, jestli letní propad výrazněji ovlivní chod celé čínské ekonomiky. „Zdá se, že se trh nyní stabilizoval a hodnota indexu CSI 300 se nyní nachází na úrovních z počátku roku. Nárůst v první polovině roku byl stejně enormní jako následný pokles, a pomineme-li letní výkyv nahoru, nachází se akciový index stále na mnohaletých maximech,“ doplnil.
Analytici se neshodnou na dopadu na spotřebitele. Zatímco podle Šimary klesla poptávka po zbytných produktech, jako jsou automobily, podle Petra Sklenáře z J&T Banky se „čekal dopad na spotřebu domácností a možná omezení investic, ale zatím oficiální čísla za třetí čtvrtletí nic takové neukázala“.
Jüan se vyšvihl
V listopadu pak došla uznání čínská měna, když Mezinárodní měnový fond zařadil jüan do takzvaného koše hlavních světových jmen, kde jsou dosud čtyři měny – dolar, euro, libra a jen. Jüan se k nim připojí v říjnu 2016. Čínská měna musela splnit dvě kritéria, aby se mohla stát hlavní světovou měnou – jde o použitelnost a objem exportu. Zatímco hledisko exportu zpochybňuje málokdo, s použitelností si už analytici tak jistí nejsou. Peking podle agentury Reuters vyvíjel značné diplomatické úsilí, aby jüan do koše měn prosadil. Cílem je totiž snížit závislost na americkém dolaru.
„Bude zajímavé sledovat, jak rychle budou této měně škodit podpůrná opatření ze strany čínské centrální banky. Nakonec také Čína se bude snažit oslabením své měny pomáhat svému zahraničnímu obchodu. Strategie ‚ožebrač svého souseda‘ je totiž stále v kurzu,“ zhodnotil Cihlář. Dojde k vyšší aktivitě s čínskou měnou a vzrostou objemy obchodů, očekává Frayer. „Jüan ale bude muset být plně volně plovoucí měnou bez jakýchkoliv omezení s jejím obchodováním,“ řekl Frayer.
Čína ovlivňuje svět
To, že se z Číny stal jeden z dominantních ekonomických hráčů, samozřejmě ovlivňuje trhy globálně. „Její slábnoucí růst se rychle projevuje i v dalších regionech,“ uvedl Šimara. Podle Sklenáře sice Čína není jediným faktorem, který hýbe globálními trhy, jde však o spotřebitele číslo jedna v oblasti kovů. „Pak má zpomalení růstu dopad,“ uvedl.
„Útlum čínského průmyslu postihl zejména producenty komodit, kteří musí v ostrém konkurenčním boji výrazně zlevňovat svou produkci. Nejvíce patrné je to na cenách železné rudy, hliníku či mědi,“ doplnil Šimara. „Růst globální ekonomiky se jednoduše už nemůže spoléhat na tak štědré růstové příspěvky od Číny,“ shrnul Cihlář.
Svět chce ovlivňovat i zřízením Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB). Vznik navrhla Čína už v roce 2013, počátkem letošního roku zveřejnila seznam zakládajících členů a 25. prosince byla formálně založena. Instituce má sloužit pro financování výstavby silnic, železnic, elektráren či telekomunikačních sítí v Asii. Největším akcionářem v ní má být právě Čína, která slíbila, že poskytne většinu počátečního kapitálu ve výši 50 miliard dolarů (1,3 bilionu korun). Vedle asijských států se bankovního projektu účastní i Velká Británie, Německo nebo Francie. Proti se staví Spojené státy americké, podle kterých by mohlo jít o konkurenci Světové banky.
Miliardy v Česku
Svět je pro Čínu z hlediska investic důležitý. Dobře je to vidět i v českém prostředí, kde bylo v souvislosti s návštěvou premiéra Bohuslava Sobotky i prezidenta Miloše Zemana v Číně ohlášeno několik obchodů. V první vlně tak měly čínské firmy v tuzemsku koupit, nebo oznámit koupi podílů ve firmách za miliardy korun, podle prezidenta za zhruba deset miliard korun.
Čínská finanční a energetická skupina CEFC investovala do fotbalové Slavie Praha nebo koupila podíly ve společnosti Travel Service a skupině tuzemských pivovarů Lobkowicz. V Praze se také otevřela pobočka Bank of China a Sobotka si myslí, že by se Praha mohla stát centrem čínských finančních institucí pro střední a východní Evropu.
„Číňané hledají skrze investice v České republice bránu do Evropy. Pokud se tento model osvědčí, mohou čínské investice u nás v budoucnu výrazně růst. Pak by tyto investice mohly viditelně pomáhat k růstu české ekonomiky,“ uvedl Cihlář. Zatím je ale situace omezená. Přímých čínských investic v České republice ani přes nedávnou zvýšenou aktivitu není příliš mnoho, upozornil Šimara.
Podle Frayera je z hlediska zahraničního obchodu výraznější nepřímý dopad přes Německo, český export do Číny totiž představuje jenom jedno procento. „Německo je našim hlavním obchodním partnerem a jeho vývozy do Číny jsou mnohem podstatnější,“ uvedl Frayer.
Miliardové dohody během roku zazněly i v jiných zemích. Například ve Velké Británii měly být uzavřeny smlouvy v hodnotě čtyřiceti miliard liber. Investice se na britských ostrovech dotknou i jaderné elektrárny.
