Čínští lídři řeší, jak pomoci zpomalující ekonomice

Nahrávám video
Čínští komunisté schvalují 13. pětiletku
Zdroj: ČT24

Jedno číslo, které může zahýbat světovou ekonomikou:  plánovaný hospodářský růst Číny v následujících pěti letech. Právě o tom nyní jedná zasedání nejvyššího vedení Komunistické strany Číny, které potrvá čtyři dny.  Výsledkem by měla být  13. pětiletka. Plénum se koná v době, kdy narůstají obavy z dopadů slábnoucí čínské ekonomiky.

Druhá největší ekonomika světa loni vzrostla o 7,3 procenta, což bylo nejpomalejší tempo za posledních 24 let. Letos si čínská vláda stanovila za cíl sedmiprocentní růst, podle analytiků ale není jisté, zda se to podaří splnit. Ve třetím čtvrtletí výkon čínského hospodářství dál slábl a hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil o 6,9 procenta.

Bez ohledu na konkrétní čísla ekonomika zpomaluje a odborníci se shodují, že jediná cesta jak z toho ven, je zvýšit příjmy domácností, aby lidé mohli více utrácet a zvedla se domácí spotřeba.
Barbora Šámalová
zpravodajka ČT v Hong Kongu

Mnozí analytici se podle zpravodajky ČT v Hong Kongu Barbory Šámalové dále domnívají, že ve skutečnosti je růst ještě mnohem pomalejší a situace daleko vážnější, než Peking přiznává. 

Vládní činitelé před začátkem stranického pléna naznačili, že cíl sedmiprocentního růstu možná bude nepatrně snížen. „Nikdy jsme netvrdili, že budeme nějaký cíl hájit za každou cenu,“prohlásil o víkendu premiér Li Kche-čchiang.

Analytici finančního ústavu Bank of America a někteří další experti očekávají, že oficiální cíl růstu čínské ekonomiky na období 2016-2020 se bude pohybovat kolem 6,5 procenta.

Představitel čínského úřadu pro plánování makroekonomiky Siao Siao v Lidovém deníku napsal, že pomalejší růst je rozumný a nutný vzhledem k tomu, že ekonomika prochází obdobím transformace.

Čínská ekonomika
Zdroj: Reuters

Oslabování ekonomiky a s tím spojený možný růst nezaměstnanosti ale vyvolává u čínského vedení obavy ze sociálních nepokojů. Předpokládá se, že straničtí vůdci ve snaze zajistit udržitelnější výkon ekonomiky zopakují na zasedání záměr ukončit závislost Číny na vývozu a investicích a klást větší důraz na domácí spotřebu a služby.

Odborníci rovněž očekávají, že plán na období let 2016 až 2020 se více zaměří na ekologické a sociální otázky, včetně zvýšení příjmů domácností a pobídek k využívání obnovitelných zdrojů.

„Značka Made in China by již neměla znamenat levné zboží vyrobené levnou pracovní silou, ale měly by za ní být moderní technologie a sofistikované výrobky,“ dodává zpravodajka ČT Šámalová.  Podle mnohých odborníků to ale nebude jednoduchý, ani rychlý proces.

Větší roli by měli hrát podnikatelé

Zastánci reforem zdůrazňují, že strana musí odstranit monopol a další privilegia státních firem, které dominují řadě průmyslových odvětví - počínaje těžbou ropy přes bankovnictví až po telekomunikační služby. Větší roli by naopak měli hrát soukromí podnikatelé. Návrh reformy státního průmyslu z letošního září slibuje zvýšit efektivitu státních firem tím, že budou muset čelit větší konkurenci na trhu, zároveň však podle agentury AP znovu zdůrazňuje nutnost vůdčí role komunistické strany při řízení státních společností.

Čínská ekonomika
Zdroj: Reuters

Zasedání více než 200 členů ústředního výboru se koná za zavřenými dveřmi a teprve po jeho skončení by měla oficiální tisková agentura Nová Čína zveřejnit prohlášení. Další, detailnější komuniké by mělo následovat asi o týden později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 10 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...