MMF rozhodl: Čínský jüan je světovou měnou

Vedle dolaru, eura, libry a jenu se nyní do koše hlavních světových měn zařadil také čínský jüan, rozhodl Mezinárodní měnový fond (MMF).  Šéfka fondu Christine Lagardeová, která byla už před zasedáním pro přijetí jüanu, prohlásila, že jde o mezník v integraci Číny do světového finančního systému. Součástí koše bude čínská měna od října 2016.

  • Mezinárodní měnový fond na základě skladby svého koše hlavních světových měn odvozuje hodnotu své měnové a účetní jednotky nazývané zvláštní práva čerpání (SDR).
  • Koš se naposledy změnil v roce 2000, kdy v něm euro nahradilo německou marku a francouzský frank.

Čínský jüan musel splnit dvě kritéria, aby se mohl stát hlavní světovou měnou spolu s dalšími čtyřmi, které již v koši měnového fondu jsou. Jedním je takzvaná použitelnost a druhým kritériem je objem exportu. „V objemu exportu je Čína jednou z hlavních zemí už poměrně dlouho, takže v tom problém není. Z hlediska použitelnosti je to ale otázkou,“ pochyboval ještě před rozhodnutím MMF hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Peking podle agentury Reuters začal vyvíjet značné diplomatické úsilí, aby jüan do koše měn prosadil. Tato snaha je součástí jeho dlouhodobé strategie, která cílí na snížení závislosti na americkém dolaru. Samotná Čína míní, že její jüan do koše patří, protože má druhou největší ekonomiku na světě. Používání jüanu však není tak rozšířené, jako je tomu v případě amerického dolaru, eura, britské libry a japonského jenu, které nyní koš světových měn MMF tvoří.

Číně to jedině pomůže

Někteří ekonomové se domnívají, že zařazení jüanu do SDR (měnová a účetní jednotka MMF) výrazně podpoří čínskou ekonomiku, protože povede k posílení zahraniční účasti na čínských finančních trzích. „Domnívám se, že to bude velmi prospěšné pro čínský finanční systém,“ uvedl Douglas Borthwick ze společnosti Chapdelaine.

Zařazení k rezervním měnám je spíše symbolické. Je to známka toho, že světové trhy a Mezinárodní měnový fond považují jüan za globálně důležitou měnu.
Wang Danová
ekonomka, Economist Intelligence Unit

Analytici rovněž odhadují, že podíl jüanu na celkových rezervách centrálních bank by se mohl v příštích letech vyšplhat na zhruba pět procent. Čínská měna by tak předstihla kanadský i australský dolar, píše agentura Reuters.

Před pěti lety, kdy naposledy měnový fond rozhodoval o tom, které měny budou tvořit koš hlavních měn, čínský jüan neprošel. 

Jüan prošel, je tedy použitelný

U použitelnosti jde podle Sobíška o to, zda je tato měna používána při vydávání dluhopisů mezinárodními institucemi nebo jestli se třeba v této měně provádějí finanční transakce, například bankovní převody.

Všechna kritéria jsou popsána v příručce MMF a obsahují asi šest stran, je to každopádně technická věc. „Z 90 procent se jedná o technické parametry. Zbylých deset je o politickém rozhodování. A o tom, zda bude, nebo nebude jüan přijat, rozhoduje představenstvo MMF,“ říká Sobíšek. 

Je to uznání pokroku, který čínské úřady v posledních letech učinily při reformě čínského měnového a finančního systému.
Christine Lagardeová
šéfka MMF

Nyní, i když je čínská měna přiřazena k ostatním měnám v koši, tak má stejně váhu jen několika málo procent. Podle Sobíška tak dominance dolaru a eura, jako druhé světové měny, nebude ohrožena.

Čínský jüan bude mít v koši podíl 10,92 procenta. Bude tak mít větší váhu než japonský jen a britská libra. Podíl eura se v důsledku rozšíření koše sníží na 30,93 procenta z nynějších 37,4 procenta. Podíl dolaru klesne pouze nepatrně na 41,73 procenta ze 41,9 procenta.

Jako kuna v kurníku

Ne všichni jsou ale z rozhodnutí MMF nadšení, proti vstupu jüanu do koše se velmi ostře postavily například Spojené státy. Řada analytiků dokonce mluví o měnové válce, a to zejména kvůli velké podpoře čínského exportu slabým jüanem.

HDP Číny
Zdroj: ČT24

„Připustit, aby se jüan stal rezervní měnou, je jako pustit kunu do kurníku. Dokud Čína nepřestane uměle devalvovat svoji měnu, neměla by být součástí úvah MMF o jüanu jako o globální rezervní měně,“ uvedl podle Financial Times senátor Charles Schumer. 

Podle profesora ekonomie Michala Mejstříka jsou takové obavy Američanů pochopitelné. Dolar je totiž v současné době silný a Spojené státy by byly zcela logicky raději, kdyby na něj byl jüan vázán fixně. „ V situaci, kdy čínská měna relativně oslabuje, tak to může znamenat daleko konkurenčnější zboží,“ dodává Mejstřík. V takové situaci by totiž do Spojených států rostl dovoz a naopak klesal samotný americký vývoz.