Celkem 12 dohod a memorand - mimo jiné v oblasti dopravy, zdravotnictví nebo infrastruktury. Končící týdenní cesta premiéra Bohuslava Sobotky po Číně je dalším důkazem toho, kde Česko cítí šance v „postkrizové“ éře. Jednou z nadějí je čínský turismus - letos by do ČR mohly dorazit statisíce turistů z východoasijské země. Ještě více ale Česko stojí o přísun peněz. Sobotka by rád udělal z tuzemska středoevropskou křižovatku čínských investic.
Rok českých námluv v Číně. Jak si při lákání miliard stojíme?
Speciál: Lákadlo čínských investic - naděje, nebo mýtus? (zdroj: ČT24)
Čínský rok kozy - český rok Číny. Střední Evropa láká investory asijského giganta už dlouhou dobu. Oproti Západu, notně pošramocenému posledními krizemi, se jeví čínský trh jako téměř nevyčerpatelný. Premiér Sobotka je po prezidentu Zemanovi a ministru Zaorálkovi třetím vrcholným politikem, který v poslední době vyjel na Východ lákat čínské miliardy. Konkrétní přísliby dostal v jaderné energetice, dopravě nebo zdravotnictví.
Jen letos čínské firmy v tuzemsku koupily, nebo oznámily koupi podílů ve firmách odhadem za 10 miliard korun. Vlastní víc než půlku pražské Slavie, polovinu společnosti Travel Service a peníze mají i v českých médiích a navíc ovládají i skupinu tuzemských pivovarů Lobkowicz. Prostoru pro investice je přitom podle odborníků stále dost.
„Další oblastí jsou finance. V oblasti bankovního sektoru, v oblasti bankovního trhu je sice řada bank působících na českém trhu, ale není jich dostatek na to, aby mohly být služby pro firmy i domácnosti levnější,“ popsal ekonom David Marek.
Premiéři Česka a Číny
Jak Východ zaujmout?
Dlouho byly investice Číny v ČR ve znamení tuzemské levné pracovní síly. Zatímco globálním přívlastkem Číny je „montovna pro svět,“ v Česku tuto formuli Peking využil přesně opačně a k oboustranné spokojenosti. Důkazem je například pardubický závod jedné tchajwanské firmy. Pochází odtud většina světové produkce počítačů a serverů Hawlett-Packard, a už nyní se podle informací ČT závod dokáže dostat pod ceny čínských poboček.
Hospodářská komora ale nyní upozorňuje, aby Česko nespoléhalo jen na nabídku své levné pracovní síly. Místní ekonomika by měla využívat hlavně své technologické know-how a zároveň těžit i z toho čínského.
Podobná změna česko-čínských obchodních vztahů ale nebude jednoduchá. I když vzájemná spolupráce obou zemí v posledním roce zrychlila, oproti jiným státům je stále minimální. Někteří ekonomové poukazují spíše na krátkodobý přínos investic a fakt, že čínské společnosti nevytvářejí tak velký počet pracovních míst.
„Potenciál čínských investic v ČR není popravdě až takový, jak se může z médií zdát. Číňané jdou především po špičkových technologických společnostech a ruku na srdce, nic takového tady v České republice nemáme,“ zmiňuje sinolog Martin Kříž.
Čínská ekonomika
Boj o čínský měšec
V příštích 5 letech chce Čína v zahraničí investovat přes bilion dolarů a víc než 10 bilionů utratí za zboží. V rámci střední a východní Evropy je nejdále s obchodními námluvami Maďarsko, které získalo 3,5 miliardy dolarů investic. Do dvou let Čína postaví vysokorychlostní železnici z Budapešti do srbského Bělehradu, která zkrátí cestu z osmi na tři hodiny.
To čeští politici upřednostňují v dopravních dohodách spíše letectví. Po zářijovém startu první přímé linky Praha-Peking se nyní Praha uchází o spojení s finančním srdcem Asie: Šanghají. Přímé lety mezi oběma městy slibuje společnost China Eastern. „To bude vlastně první přímé letecké spojení mezi Šanghají a některou z těch 16 zemí střední a východní Evropy,“ komentoval premiér Sobotka.
Dalším tématem české delegace byly v tomto týdnu investice do zdravotnictví. V Hradci Králové má vyrůst celá nová klinika tradiční čínské medicíny. V případě dohody půjde o jedno z největších pracovišť svého druhu v Evropě.