Jižní Morava – Zájem lidí o ovce roste. Hodně z nich si zvířata pořizuje kvůli masu či mléku nebo jako „živé sekačky“. Naopak odbyt ovčí vlny je podle chovatelů horší. Může za to druhová skladba ovcí i velikost stád. Řada z chovatelů pak po střihu ovcí neví, co s vlnou.
Na přelomu tisíciletí ovce z tuzemských strání téměř zmizely. Teď se jich jen ve Zlínském kraji pase přes 20 tisíc a jejich počet i díky podpoře od státu a kraje dál šplhá nahoru. „Před sedmi lety byl stav poloviční. Dá se říci, že tato akce přispěla i k nárůstu chovu ovcí,“ sdělil před časem ředitel Agrární komory Valašska Josef Radílek. Ovcím pomáhají taky evropské dotace. Za jedno zvíře farmáři dostanou v průměru 300 korun.
Stavy ovcí v ČR v posledních letech
1990 - 429 714
2000 - 84 108
2010 - 196 913
2013 - 220 512
Zdroj: ČSÚ (vždy k 1.4. daného roku, bez zájmových chovů)
V celé republice je nyní kolem čtvrt milionu ovcí. Na začátku 90. let jich bylo asi 430 tisíc, v roce 2000 se ale počty pohybovaly jen kolem 85 tisíc kusů. Vzhledem k rostoucímu zájmu hlavně o jehněčí a skopové maso dávají chovatelé přednost masným plemenům před těmi s bohatou vlnou. „Před 25 lety tady bylo 60 procent merinových ovcí. V současné době máme jen u nás přes 40 různých plemen ovcí, ale typicky vlnařské plemeno kromě shetlandské ovce není žádné,“ vysvětlil předseda Svazu chovatelů ovcí a koz ČR Vít Mareš.
Právě skladba stád je pak jedním z důvodů, proč mají někteří chovatelé problém ostříhanou vlnu z ovcí prodat. Pro zpracování je nejlepší vlna z ovcí, které jsou chovány právě kvůli srsti. Těch je u nás ale pomálu. „Nyní máme v Česku 40 procent kombinovaných plemen, 40 procent plemen masných a 10 procent ovcí chovaných na mléko,“ upřesnil Mareš. „Hodně se snížila její kvalita. Tím, že se ovce šlechtí na všechno ostatní než na vlnu, vlnařské zaměření ustoupilo,“ myslí si chovatel ovcí Petr Kosmák.
Kromě kvality vlny dělá chovatelům problém s jejím prodejem i logistika. „Výrazně se zmenšily počty kusů v jednotlivých stádech. Průměrné stádo má 50 kusů a to potom dělá potíže s výkupem, protože je složitější organizace a režijní náklady jsou při nízké ceně vlny příliš velké, než aby se chovateli vyplatilo vlnu někam dovézt a prodat,“ dodal Mareš. Jedno neupravené ovčí rouno se vykupuje za pět až deset korun.
Produkce potní vlny v ČR
2008 - 380 tun
2009 - 420 tun
2010 - 455 tun
2011- 480 tun
2012 - 520 tun
Zdroj: Ministerstvo zemědělství a Svaz chovatelů ovcí a koz ČR
Podle chovatelů je ale vlna v Česku nedoceněnou surovinou. „Díky své schopnosti absorbovat vodu je zatím nenahraditelná jakýmkoliv umělým vláknem. A to jak do textilních výrobků, tak do bytových textilií, odkud ale byla v poslední době úplně vytlačena umělými materiály. Ovčí vlna se taky začíná používat do stavebních materiálů,“ uvedl Mareš. „Vlhkost, kterou vlna nasaje ze vzduchu, pak vrátí zpátky, takže dělá mikroklimatizaci. A až do vlhkosti 35 procent pořád hřeje. Dokonce víc, než když je suchá,“ vysvětlil výhody přírodního materiálu zpracovatel ovčí vlny Vítězslav Vorel.
Ovce jsou kromě produkce masa a vlny důležité v tom, že spásají pastviny a pomáhají udržet ráz krajiny. Zvířata už ale zdaleka nejsou jen výsadou venkovských oblastí. Čím dál častěji si je totiž lidé pořizují i k městským rodinným domům. Menší stádo tak může dobře posloužit jako „přírodní sekačka“ rozsáhlejších pozemků.
Počet hospodářských zvířat na jihu Moravy stagnuje
Na jižní Moravě se zastavil dramatický propad v počtu hospodářských zvířat, jaký statistici evidovali především do roku 2011. Postupné zmenšování chovů drůbeže, skotu i prasat však pokračuje.
Slepice a drůbež
Když v roce 2012 skokově zdražila vejce až na šest korun za kus, rozhodla se řada lidí vrátit k chovu slepic. Roste ale i počet drůbeže ve velkochovech. Loni bylo v drůbežářských chovech na jihu Moravy 2,8 milionu kusů, což je sice o dvě procenta méně než v roce 2012, ale více než v roce 2011. Tehdy to bylo za dlouhá léta nejméně, chovy se propadly o více než třetinu. I přes tato čísla snesly slepice nejvíce vajec za posledních pět let, přes 143 milionů.
2010 – 4 057 000 kusů drůbeže
2011 – 2 511 000 kusů
2012 - 2 868 000 kusů
2013 - 2 802 000 kusů
Zdroj: ČSÚ
Prasata
Největší pokles proti roku 2012 zaznamenaly chovy prasat, které se po ročním růstu vrátily téměř na úroveň roku 2011. Na jižní Moravě jich bylo 166 700 kusů, což je propad o více než 11 procent. Chovatelé zmenšovali, nebo dokonce rušili stáda také kvůli špatné sklizni roku 2012 a nedostatku potravy. Stále se také propadají stavy narozených a odchovaných selat. Od roku 2010 je narozených o 200 000 méně, loni jich bylo necelých 300 000.
2010 - 266 400 kusů prasat
2011- 162 200 kusů
2012 - 187 800 kusů
2013 - 166 700 kusů
Zdroj: ČSÚ
Skot
Jen minimální poklesy jsou viditelné u chovu skotu. Poslední velký propad připadá na rok 2010. Tehdy ubylo na jižní Moravě 9 000 kusů a stavy se snížily na 59 500 kusů. Od té doby klesají po stovkách, loni zemědělci v kraji chovali 58 800 kusů dobytka. Produkce mléka se pohybuje v posledních třech letech kolem 155 milionů litrů.
2010 - 59 500 kusů skotu
2011- 59 300 kusů
2012 – 58 900 kusů
2013 - 58 800 kusů
Zdroj: ČSÚ
