Český export zpomaluje. Ekonomice však vydatně pomáhá příliv zahraničních turistů

Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil v prvním čtvrtletí v přebytku 58,8 miliardy korun. Platební bilance obvykle vykazuje v prvním čtvrtletí přebytek. Loni byl ve stejném období o 38,7 miliardy korun vyšší. Uvedla to Česká národní banka (ČNB).

„Přebytek běžného účtu platební bilance na roční bázi k HDP poklesl na 0,3 procenta v návaznosti na zvýšení schodku prvotních a druhotných důchodů,“ uvedla ČNB.

Bilance zboží a služeb vykázala v prvním čtvrtletí aktivní saldo 113,1 miliardy korun. „Meziroční pokles přebytku o 4,2 miliardy Kč byl důsledkem snížení aktiva obchodní bilance se zbožím o 7,7 miliardy korun. Aktivní saldo bilance služeb vzrostlo o 3,5 miliardy korun především vzhledem k meziročnímu snížení dovozu služeb,“ uvedla ČNB.

Za růstem přebytku bilance u cestovního ruchu byl podle banky zejména meziroční nárůst příjmů z turistiky.

Zahraniční obchod a český export byl srážen dolů významným nárůstem importu. To souvisí s tím, že se dařilo spotřebě domácností, které nakupovaly elektroniku. Dalším faktorem byly vyšší korporátní investice, které jsou importně náročné. Když se staví nová výrobní linka, tak se spousta komponentnů musí importovat ze zahraničí.
Michal Stupavský
investiční specialista společnosti Conseq

Kapitálový účet skončil v prvním čtvrtletí aktivem 5,7 miliardy korun. Meziročně byl přebytek vyšší o 4,7 miliardy, což je podle banky důsledek vyšších prodejů emisních povolenek do zahraničí.

Na finančním účtu platební bilance došlo vlivem navýšení aktiv při současném poklesu pasiv vůči zahraničí k čistému odlivu finančních zdrojů ve výši 43,7 miliardy korun. V položce přímých investic byl vykázán čistý příliv finančních zdrojů, a to 8,5 miliardy korun. „Hlavním faktorem bylo reinvestování zisku zahraničními vlastníky v tuzemských firmách,“ uvedla centrální banka.

V položce portfoliových investic se uskutečnil čistý příliv prostředků ze zahraničí ve výši 49,9 miliardy korun. Na straně pasiv se zejména zvýšila držba krátkodobých vládních dluhopisů zahraničními investory, na straně aktiv tuzemští investoři snížili držbu zahraničních cenných papírů o 5,6 miliardy korun.

6 minut
Domácnosti nakupovaly elektroniku, firmy rozšiřovaly výrobu, hodnotí investiční specialista Stupavský
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...