České dráhy v pololetí zvýšily ztrátu na 931 milionů, rostou jim náklady

Skupina Českých drah letos v první polovině roku hospodařila se ztrátou 931 milionů korun. Meziročně jde o zhoršení o 714 milionů korun. Ke ztrátě přispěly hlavně rostoucí náklady na energie a materiál, které stouply o miliardy korun. Skupina už v loňském roce vykázala ztrátu 1,6 miliardy korun, což bylo meziročně zlepšení o 2,5 miliardy korun.

Na zvýšení ztráty se více než miliardou korun podílela hlavně osobní doprava, a to i přes nárůst počtu cestujících, kterých dráhy v prvních šesti měsících roku přepravily 75 milionů, meziročně o 25 milionů více.

Důvodem ztráty je podle společnosti stávající systém úhrad od objednatelů veřejné dopravy, kteří při platbách často nezahrnují inflaci. „V době průměrné inflace kolem tří procent nám tento systém nevadil, dnes je však propad mezi našimi reálnými náklady a platbami od krajů a státu dramatický,“ popsal šéf ČD Michal Krapinec.

Dopravce zatím i přes rostoucí ztrátu nepřistoupil k redukci spojů ani ke zdražování jízdného. „Nejdříve se snažíme na změnách v systému úhrad dohodnout s objednateli,“ podotkl Krapinec. Zvýšení cen jízdného však hrozí od nového jízdního řádu, který začne platit v prosinci.

Ceny jízdenek mohou stoupnout až o dvacet procent

V rozhovoru se serverem iDnes.cz Krapinec řekl, že ceny jízdenek mohou stoupnout o deset až dvacet procent. Dopravce zvyšuje ceny jízdného na konci roku každoročně, zohledňuje přitom inflaci. 

Nejvýrazněji si společnost letos zatím připlatila za elektřinu, naftu a náhradní díly. Tyto výdaje stouply za půlrok meziročně dohromady o 2,3 miliardy korun. Krapinec serveru také sdělil, že náklady bude navyšovat i obhospodařování dluhu ČD kvůli zvyšujícím se úrokům na trhu.

I přesto dráhy nadále plánují investovat v příštích deseti letech do svého vozového parku až sto miliard korun. Dopravce však v současnosti musí řešit také pozdní dodávky nových vozidel a časté prodlužování termínů oprav vozů u externích dodavatelů.

Nákladní dopravce naopak vykázal zisk

Nákladní dopravce ČD Cargo měl naopak v pololetí zisk 126 milionů korun. Dopravce meziročně odvezl o 1,4 milionu tun zboží více, čímž o více než půl miliardy vzrostly i výnosy společnosti.

„K těmto pozitivním výsledkům přispěla pokračující expanze na zahraničních trzích, především v Rakousku, Německu, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku, a ve srovnání s pololetím roku 2021 rovněž nově vzniklá společnost ČD Cargo Adria působící na chorvatském území,“ řekl předseda představenstva ČD Cargo Tomáš Tóth. Podle něj dopravce dokázal zareagovat i na změny způsobené konfliktem na Ukrajině.

Ziskové byly i ostatní dceřiné firmy skupiny Českých drah, které do hospodaření přispěly sumou 135 milionů korun.

Skupinu Českých drah tvoří osobní dopravce a nákladní ČD Cargo. Do skupiny patří i Výzkumný ústav železniční, poskytovatel datových služeb ČD Telematika nebo poskytovatel ICT služeb ČD Informační systémy. Skupina zaměstnává kolem 23 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 4 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 7 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...