Praha - Hrubý domácí produkt Česka letos klesne asi o 1,3 procenta. Nebýt vládních opatření na boj s dopady celosvětové recese, mohla by se ekonomika propadnout dokonce o dvě procenta. Vyplývá to z analýzy provedené Českou spořitelnou. Oživení by však mělo přijít poměrně brzy. Už příští rok by si ekonomika mohla připsat zhruba 1,5 procenta.
Dosavadní protikrizová opatření přišla podle spořitelny státní kasu na 32 miliard korun. Patří k nim například snížení podnikových daní z příjmu, snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti, zvýšení garancí úvěrů, navýšení dopravních investic, podpora exportu nebo snížení záloh na daně z příjmu. Tyto kroky jsou součástí státního rozpočtu na letošní rok nebo dříve schválené vládou.
Dalších 41,5 miliardy by stály v současnosti navrhované kroky, jako je sleva na sociálním pojištění, zrušení povinnosti platit zálohy na daň pro malé firmy, přechodné zrychlení odpisů podnikatelům, novela insolvenčního zákona, nižší daň z přidané hodnoty, další garance podnikových úvěrů a energetické úspory. Náklady všech protikrizových opatření by měly Česko přijít na 0,8 až 0,9 procenta HDP.
Průmysl se propadne a přibude nezaměstnaných
Nejtvrdší zásah bude krize znamenat pro průmyslové podniky. Výroba v nich podle ČS klesne o šest procent. Na 7,7 procenta vyskočí míra nezaměstnanosti. Přesto si budou Češi i letos o něco více dopřávat, spotřeba poroste tempem 0,9 procenta. I to je však ve srovnání s loňským více než dvouapůlprocentním růstem výrazně horší výsledek.
V názorech na vývoj české ekonomiky se odborníci rozcházejí. Zatímco členka rady České národní banky Eva Zamrazilová očekává, že růst ekonomiky bude letos kolem nuly, její kolega Robert Holman nedávno odhadl pokles o jedno až dvě procenta. S dvouprocentním propadem počítá nově i ministerstvo financí.
