Česká pošta chce založit vlastní banku

Praha – Česká pošta plánuje založení vlastní banky. Jde o její nový podnikatelský plán, v rámci kterého například bude také poskytovat služby související s elektronizací státní správy. Generální ředitelka České pošty Marcela Hrdá už strategii s názvem Směr 2015 předložila dozorčí radě s upozorněním, že pokud se tyto plány neuskuteční, bude to znamenat výrazné riziko pro stabilizaci finanční situace pošty. Informaci přinesly dnešní Lidové noviny.

Pošta chce na záměru vydělat téměř šest miliard

Management pošty si od uskutečnění plánu slibuje navíc výnosy ve výši 5,8 miliardy korun. Pokud by se však navrhované změny nepodařilo provést, měla by Česká pošta v roce 2014 ztrátu převyšující 5,2 miliardy korun, do půlmiliardové ztráty by se navíc propadla už letos. „Pro poštu to představuje opravdu strategický dokument. Pošta plánuje budoucnost jako každý jiný podnik, tak aby tu budoucnost vůbec měla a aby i nadále zůstala v černých číslech,“ prohlásil Ivo Mravinac, mluvčí České pošty.

Strategie České pošty

„V roce 2015 by Česká pošta měla být nejvýznamnějším prostředníkem mezi státní správou, místní samosprávou, firmami a veřejností.“


K celé záležitosti se ještě musí vyjádřit ministerstvo vnitra, které je zřizovatelem pošty. Toho by se pošta mohla dočkat do konce měsíce. „Osobně se domnívám, že například zřízení vlastní banky je dobrý nápad,“ uvedl však předseda dozorčí rady pošty Jiří Maceška.

Lidové noviny však upozorňují, že by pošta mohla narazit na nesouhlas ČSOB, která pod značkou Poštovní spořitelna provozuje na poštovních pobočkách vlastní banku a má s Českou poštou uzavřenu smlouvu až do roku 2017. „My s tou strategií nejsme seznámeni, takže v tuto chvíli to nemůžeme komentovat. Každopádně za nás platí, že ta smlouva s Českou poštou je do roku 2017 platná, tudíž závazná,“ řekla Denisa Salátková, mluvčí Poštovní spořitelny.

Pošta chce, aby jí přispívali i její konkurenti

Pošta kromě příjmů z bankovnictví a státní správy počítá i s výrazným příspěvkem od státu nebo od svých konkurentů. Za to, že musí provozovat širokou neefektivní síť poboček po celé zemi, požaduje jednu až 1,5 miliardy korun. Pošta totiž provozuje zhruba 3 400 poboček. Poštovní spořitelna s více než dvěma miliony klientů má díky tomu nejhustší síť obchodních míst v Česku.

V pololetí vykázala Česká pošta zisk 608 milionů korun, loni to bylo za stejné období 917 milionů. Rozdílné výsledky podle vedení podniku způsobilo opožděné spuštění datových schránek a nedokončená transformace. Za celý loňský rok měla firma zisk před zdaněním 661 milionů korun.

Česká pošta
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 48 mminutami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 17 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 20 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.