Praha – Když se ekonomice nedaří, roste počet smluv životního pojištění. Tato poučka podle pojišťovacích expertů loni dokázala svou platnost v praxi. Za pravdu jí dávají i statistiky. Češi podepsali skoro milion smluv v hodnotě přes 25 miliard korun. Odborníci ale přesto nejásají, většina z těchto peněz totiž nepokrývá skutečné riziko, ale jde na spořicí složku životního pojištění.
Přes nárůst v počtu podepsaných smluv životního pojištění zůstává Česko stále v dalekém závěsu za západní Evropou. Zatímco v Evropě představuje tento produkt celých šest procent hrubého domácího produktu, v Česku je to 1,7 procenta. „V západní Evropě jsou lidé mnohem více zvyklí na to, že v případě nouze se musejí o sebe sami postarat. Mnohem víc těchto produktů je zde také podporováno státem, nejrůznějšími úlevami,“ vysvětluje mluvčí pojišťovny Allianz Pavla Paseková.
Většina českých klientů životního pojištění si měsíčně platí maximálně tisícovku. Z té navíc dvě třetiny spoří a na pojištění tak zbude asi tři sta korun. „Klienti, kteří si ukládají desítky korun na rizikovou část, mohou počítat s výplatou desítek, maximálně stovek tisíc,“ vypočítává mluvčí ČSOB Tomáš Hejda. „V případě, kdy budou ty peníze potřebovat, to ale může být hodně málo,“ upozorňuje.
Částečně je to podle odborníků proto, že lidé často ani nevědí, na kolik se ve smlouvě pojišťují a co spoří. A o neznalosti podmínek ze strany klientů svědčí podle průzkumu ČSOB třeba i to, že skoro polovina lidí nežádá o daňové úlevy, na které mají u životního pojištění nárok.
