Češi se bojí požárů, nejvíce je ale ohrožují povodně

Praha - Loňský rok byl co se týče řádění živlů druhý nejhorší v historii - hned po rekordním roce 2002. Jen samotné povodně a orkán Xaver napáchaly v České republice škody za deset miliard korun. Česká asociace pojišťoven (ČAP) sestavila speciální mapu, která ukazuje, které živly ničí majetek v jednotlivých krajích. Má pomoci lidem ochránit domy či auta. Ačkoli většinu škod působí právě rozmary počasí jako povodně, vichřice a krupobití, Češi se nejvíce pojišťují proti požárům.

Živelní katastrofy v minulém roce postihly půl milionu Čechů. Jen za škody způsobené červnovými povodněmi a orkánem Xaver zaplatily pojišťovny více než 10 miliard korun. „Zatímco rok 2012 byl z pohledu živelních událostí relativně klidným, o uplynulém roce se to říci nedá,“ řekl mluvčí Allianz Václav Bálek. Klienty pojišťoven loni ovšem netrápila jen velká voda a orkán, celkový počet pojistných událostí asociace odhadla na 92 tisíc. 

Podle nahlášených pojistných událostí ČAP sestavila mapu rizik pro jednotlivé kraje. Zatímco v Čechách způsobily největší škody povodně, na Moravě ničil majetek hlavně vítr. Vymyká se pouze Zlínský kraj, kde nejvíce řádily kroupy. Z údajů pojišťoven je také možné zjistit, které živly nejčastěji páchaly škody během posledních deseti let. I tady jsou na prvních třech místech povodně, vichřice a krupobití. 

Navzdory těmto číslům se ale lidé nejvíce bojí požáru a úderu blesku, které jsou z hlediska četnosti výskytu na posledních místech. „Protože mají určitou historickou zkušenost, že požár je relativně pravděpodobnější, než že přijde vichřice či povodeň. Ale jak se ukazuje, opak je pravdou,“ poznamenal výkonný ředitel asociace Tomáš Síkora. Důvodem je i to, že požár, když už přijde, je největší ničivou silou. Průměrná výše škody z jedné takové události je bezmála půl milionu korun, zatímco mnohem častější povodně stojí v průměru „jen“ 167 tisíc.

Vůbec nejhorším rokem z hlediska pojišťovnictví byl rok 2002, kdy Českou republiku zasáhly nejničivější povodně v novodobé historii. Podle ČAp vzniklo celkem 82 tisíc živelních škodních událostí za téměř 35 miliard korun. Velká voda řádila také v roce 1997, kdy ve 166 tisících případech pojišťovny vyplatily 9,7 miliardy korun. Tyto kalamity byly podle asociace významné i v celosvětovém měřítku, protože z hlediska objemu škod představovaly desetiprocentní podíl na světových pojištěných katastrofách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 15 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.