Centrální banka v prosinci posílila intervence. Za slabou korunu dala 88 miliard

Nahrávám video

Česká národní banka v prosinci pokračovala v intervencích proti posilující koruně, když na devizovém trhu utratila zhruba 88 miliard korun. Je to výrazně větší objem než v listopadu, kdy centrální banka za intervence utratila asi 14 miliard korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které ČNB zveřejnila.

Za celý rok 2016 tak ČNB v rámci intervencí skoupila eura za zhruba 450 miliard korun. Je to dosud nejvyšší roční výsledek. V roce 2013, kdy se začalo s oslabováním koruny, to bylo zhruba 200 miliard, následující rok se bez zásahu centrální banky obešel a v roce 2015 to bylo zhruba 250 miliard korun. Česká národní banka tak nakoupila od zahájení intervencí eura za 900 miliard korun.

Prosincový výsledek předčil očekávání analytiků, kteří v lednu odhadovali, že ČNB dala za udržení české měny na 27 korunách za euro zhruba půl až jednu miliardu eur, tedy maximálně 27 miliard korun.

Devizové intervence ČNB v roce 2016
Zdroj: ČTK/ČNB

„Prosincové odhady intervencí jsou však vždy méně přesné díky velké volatilitě v celkové likviditě bankovního sektoru ke konci roku,“ míní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala byl i tak tlak spekulantů na korunu v posledním měsíci překvapivě vysoký. „Koruna se přitom v první polovině prosince obchodovala nad úrovní kurzového závazku kvůli efektům zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. ČNB tak musela bránit závazek až v druhé půlce měsíce. S ještě větší vervou se investoři pustili do nákupů koruny v lednu,“ dodal Dřímal.

Leden byl v intervencích podle odhadů masivní

V pondělí zveřejnil svůj odhad za leden ekonom Generali Investments Radomír Jáč, podle kterého v lednu centrální banka vydala přes čtyři sta miliard korun. Jeden měsíc intervencí by tak byl na podobné úrovni jako celý loňský rok.

Podle odhadu Seidlera byly lednové intervence vysoké, ale odhaduje menší sumu – 380 miliard korun. „Nabraly na intenzitě díky zrychlující inflaci a spekulacím na blížící se konec kurzového závazku,“ uvedl.

„Silný příliv spekulativního kapitálu začíná přinášet otázku, do jaké míry bude moci koruna po ukončení závazku posílit z důvodu chybějící protistrany. Tohoto rizika si začínají být vědomi i zahraniční hráči, proto růst spekulativních pozic v závěru ledna zpomalil a někteří hráči je patrně začali již uzavírat,“ dodal Seidler.

O skutečné výši lednových intervencí bude centrální banka informovat 7. března.

Nahrávám video

Konec intervencí pak ČNB plánuje ve druhém čtvrtletí letošního roku. Kurz koruny by pak podle odhadů mohl postupně začít posilovat a právě s tím počítají spekulanti, kteří si pořizují českou měnu ve velkém. Podle analytiků už nakoupili koruny za téměř třičtvrtě bilionu.

„Sázky na silnou korunu jsou v tuto chvíli příliš silné, že až dvojnásobně překonávají roční přebytek českého zahraničního obchodu. Tím pádem nemusí být pro veškeré sázkaře na silnější korunu úplně jednoduché tyto své pozice zavřít, pokud budou chtít odejít narychlo a hned,“ přiblížil hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Bankovní rada minulý týden zopakovala, že pravděpodobný termín ukončení intervencí bude v polovině letošního roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
10:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánovčera v 16:25‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
včeraAktualizovánovčera v 10:37‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 08:14‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:14‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.