Praha - Investiční bankéř Ondřej Jonáš odpovídal v Hyde Parku na dotazy týkající se budoucnosti eura i celé Evropské unie. Zda společná evropská měna projde současnou zatěžkávací zkouškou, je podle něj otázkou postoje silných ekonomických zemí, především Německa. Záleží ovšem i na tom, jak pomaleji rostoucí ekonomiky nacházející se na periferii přijmou přílišnou autoritu těchto zemí. Celou situaci podle Jonáše zároveň zhoršuje dnešní politická situace v Evropě, neboť jí chybí silné vedení. Za dnešní krizi by tak měli nést osobní odpovědnost konkrétní viníci a ne celá společnost.
„Nemůžete vyčítat dobrému řešení, že není optimální. Euro jako prostředek k překonání letitých sporů uvnitř Evropy bych považoval za velký úspěch. Je předčasné ho odepisovat a zvlášť ne z pozice teoretických úvah, které nemají žádnou historickou souvislost. Když se podíváme neposledních pět set let Evropy, tak to co zažíváme, je obrovský úspěch. Nyní procházíme těžkým testem soudržnosti.“
Ondřej Jonáš
Podle Jonáše můžeme vidět v minulosti fáze větší chutě po riskování: „Některé bubliny mají velice dobrý dopad. Například technologická bublina kolem roku 2000 po sobě zanechala velice dobrou telekomunikační síť…Problém je bublina realitních trhů od roku 2008, která se zdá být podstatně ničivější než ty předchozí.“
Dalším adeptem na krizovou situaci je kromě Irska a Portugalska také Španělsko. Podle Jonáše není ovšem jisté, zda by Itálie a Francie vydržely další krizový balíček. Řešením nicméně není vyloučení z Evropské unie: „Já bych tyto země nevyloučil, já bych jim nasadil režim, kdy viníci by byli nuceni nést zodpovědnost a nikoliv tak, že by vydírali společnost a žádali záruku vlastní vlády nebo dokonce Evropské unie za svoje ztráty.“
Mnoha lidem připadají přijatá opatření z ekonomického hlediska nezdravá a zároveň je vedou k pochybnostem ohledně budoucnosti evropské měny: „Otázky, co si klade Angela Merkelová o budoucnosti eura, jsou možná ještě předčasné, ale jsem rád, že alespoň ona jako klíčová osoba o nich uvažuje. Vše bude záležet na ochotě Německa sdílet v unii stejný prostor s pomalu rostoucími a možná ne dosti disciplinovanými zeměmi na periférii,“ domnívá se Jonáš.
Evropě chybí silné politické vedení
Sjednocení Evropy politické a fiskální je podle Jonáše jeden možný i logický vývoj. Zda je k tomu politická vůle, závisí na postoji těch silných zemí okolo Německa. Politická vůle za eurem je tak podle Jonáše silnější, než doceňujeme. Problémy ovšem vyplívají z toho, že současné politické vedení v Evropě je velice slabého charakteru. „Z mého hlediska je škoda, že v této obtížné době máme slabé politiky. Zvykli jsme si na dvojku Francie a Německo, která byla vždycky vůdčí silou. Dovoluji si říci, že prezident Sarkozy nehraje roli, kterou by tradičně jeho předchůdci hráli. Itálský premiér má mnoho problémů a Španělsko se nikdy nebylo schopno do této vnitřní skupiny zapojit,“ uvedl Jonáš.
Ondřej Jonáš
Ondřej Jonáš, investiční bankéř, odešel z Československa v roce 1968. Poté studoval na Harvardu, působil na Wall Street i v City. Přes dvacet let vymýšlel na newyorském Wall Streetu a v londýnském City nové finanční produkty. Byl u toho, když se v osmdesátých letech vytvářely Goldman Sachs, které známý americký investor Wurren Buffet označuje za zbraně hromadného ničení.
