Berlín - Německý šéf záchranného fondu eurozóny vyzval ke zvýšení kapacity „eurovalu“. To by pomohlo uklidnit finanční trhy, které stále nejsou přesvědčeny, že dluhová krize eurozóny už skončila, řekl dnes šéf dočasného Evropského fondu finanční stability (EFSF) Klaus Regling. O víkendu také další německá média přinesla zprávy, že Berlín přestal navýšení „eurovalu“ bránit.
Berlín prý obrátil - dal zelenou navýšení eurovalu
„Více peněz uklidní trhy. Faktem je, že ať odůvodněně, nebo ne, velká čísla vyložená ve výkladní skříni přinášejí klid,“ řekl Regling týdeníku Focus. Regling přesvědčoval německou veřejnost, která není ochotná přispívat na záchranu předlužených zemí eura, že se nemá čeho bát. „Dosavadní záchranné balíky nestály německé daňové poplatníky ani cent. Domněnka, že ty peníze jsou pryč a nikdy se nevrátí, je mylná. Jsou to půjčky, které se musí splatit,“ řekl šéf EFSF. Dodal, že Německo z dluhové krize finančně vytěžilo, protože jeho náklady na úvěry v podobě výnosů jeho státních dluhopisů se výrazně snížily.
Merkelová ustupuje pod tlakem evropských partnerů a MMF
Další německý týdeník Der Spiegel napsal, že Německo je ochotno kývnout na zvýšení zápůjční kapacity eurovalu dočasným spojením EFSF a Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Kancléřka Angela Merkelová už nechce jít v této věci proti tlaku evropských partnerů a Mezinárodního měnového fondu.
Ministr financí Wolfgang Schäuble tak na zasedání ministrů financí eurozóny 30.-31. března v Kodani návrh schválí, uvedl časopis poté, co podobné zprávy přinesl v uplynulém týdnu německý tisk.
ESM začne fungovat od poloviny roku a k dispozici má mít celkově 500 miliard eur. Další rok s ním má souběžně existovat i prozatímní fond (EFSF) s celkovými 440 miliardami eur, jejich souhrnná „palebná síla“, pomocí níž mají chránit země eurozóny před šířením dluhové krize, je ale jen 500 miliard eur. Země eurozóny, USA a MMF tlačí na podstatné zvýšení kapacity fondů, aby euroval mohl v případě potřeby pomoci i velkým ekonomikám jako Španělsku a Itálii. Německo jako největší přispěvatel však navýšení fondů donedávna striktně odmítalo. Minulý týden se objevily zprávy o možné alternativě v podobě zvýšení jejich kapacity na 700 miliard eur, na což by Berlín údajně mohl přistoupit.