Benzin znovu na rekordu – přes 35 korun za litr

Praha – Po dvou měsících dosáhly ceny pohonných hmot opět rekordně vysokých úrovní. Natural 95 v současnosti pořídíte na českých čerpacích stanicích průměrně za 35,23 koruny za litr, čímž je vyrovnána dosavadní nejvyšší cena ze začátku května. Nafta zdražila o 56 haléřů na 34,59 koruny za litr, a překonala tak letošní maximum z konce dubna. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot dlouhodobě sleduje.

Podle analytika Petra Čermáka ze společnosti Colosseum souvisí prudké zdražení s růstem cen ropy a oslabením kurzu koruny z minulého týdne. V příštích dnech by se však podle něj měla situace uklidnit – ropa zdražuje už jen mírně a klesly distribuční marže. Také koruna znovu posiluje. „Díky tomu by se růst cen měl v následujících dnech zastavit a měli bychom se dočkat stagnace či nepatrného poklesu,“ uvedl Čermák.

Průměrná cena benzinu ve většině krajů překročila 35 korun za litr. Nejdražší je v Jihomoravském kraji, kde litr benzinu stojí 35,88 Kč. V Praze stojí 35,55 Kč/l. Naopak nejlevnější pohonné hmoty jsou k dostání v Ústeckém a Jihočeském kraji.

Ještě v polovině měsíce přitom ceny benzinu naopak setrvale klesaly, což je v letní sezoně nezvyklé. Nejprodávanější Natural 95 stál tehdy 34,46 koruny za litr a motorovou naftu řidiči pořídili za 33,93 koruny za litr.

Igor Sirota, mluvčí ÚAMK

„Pokud pojedeme směr jih k Jadranskému moři, pojedeme přes Rakousko, kde je to levnější než u nás, přes Slovinsko, kde je to rovněž levnější, až po Chorvatsko, které má taky nižší ceny. Tam bude nejlevnější nafta a ve Slovinsku benzin.“

Zásadní zdražování je podle expertů u konce

Podle zástupců Ústředního automotoklubu i provozovatelů čerpacích stanic by ceny měly v nejbližších dnech sice ještě vzrůst, ale již v minimální míře. Zásadní zdražování pohonných hmot se prý na dlouhou dobu zastaví a bude mít spíše sestupnou tendenci. Současné tuzemské ceny benzinu jsou přitom vyšší než ve většině evropských zemí. Dráže natankujeme pouze v Německu, Francii a Itálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 7 hhodinami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
10. 7. 2026

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
10. 7. 2026

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.