Minsk – Bělorusko se odvolává na celní unii, kterou uzavřelo s Ruskem, a žádá proto ropu osvobozenou od cla. I když dvoustranná jednání v Moskvě o nových podmínkách odběru ropy na silvestra ztroskotala, ropa proudí běloruskými ropovody dál. Státy na západ od Běloruska se ale obávají, aby se napětí nevystupňovalo a Moskva případně kohouty úplně neutáhla.
Včerejší jednání v Moskvě o nových podmínkách dohody o dodávkách ropy na rok 2010 ztroskotala. Běloruská delegace uvedla, že byla ze strany Ruska vystavena bezprecedentnímu tlaku. I tak to ale neznamená krach dosavadních úmluv. Bělorusové navíc mají zájem na tom, aby se s Rusy dohodli. I tak ale stále trvají na tom, že chtějí ropu bez cla.
„Než budou podepsány smlouvy, měla by ropa pro vlastní spotřebu Běloruska proudit bez cla,“ myslí si běloruská vláda. I když nová dohoda ještě nevznikla, tento požadavek je prý v souladu se starou dohodou, kterou dřív uzavřeli prezidenti obou zemí.
Ropa i bez nové dohody dál proudí na západ. „Surovina ropovodem proudí jako obvykle, a to jak tranzit ruské ropy, tak ropa do (běloruských) rafinerií,“ potvrdil generální ředitel společnosti Gomeltransněfť Družba Sergej Sosnovskij.
Polsko a Německo se obávají o dodávky ropy
Část ruské ropy se dál do Evropy dostává právě přes území Běloruska. Jeho význam jako tranzitní země ale není tak výrazný, jako tomu je v případě Ukrajiny. Bělorusko z Ruska dostává ropovodem Družba asi 400 tisíc barelů ropy denně. Většina ropy ale míří dál na Západ. Podobný spor před třemi lety způsobil, že Polsko i Německo po určitou dobu dostávaly méně suroviny, než měly smluvně dohodnuto.
Bělorusko v listopadu podepsalo dokumenty o zavedení třístranné celní unie s Kazachstánem a Ruskem. Po rozhovorech, které mezi sebou v prosinci vedli běloruský prezident Alexandr Lukašenko a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv, bylo oznámeno, že Bělorusko bude ropu pro svou vlastní spotřebu z Ruska dostávat bez cla.
