Asmussen: Eurozóna by měla mít právo zasahovat do státních rozpočtů

Brusel - Eurozóna musí být vybavena takovými pravomocemi, které jí umožní zasahovat do rozhodování jednotlivých členských zemí. Na semináři v Bruselu to řekl člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen. Jeho návrh mimo jiné znamená, že jednotliví členové by nemohli vydávat dluhopisy, jak se jim zlíbí.

„Jádro současných debat o budoucnosti hospodářské unie má jméno, a tím je hlubší dělení se o suverenitu,“ řekl Asmussen na semináři Budování hlubší ekonomické unie: Co dělat a čeho se vyvarovat. Eurozóna by tak měla možnost zasahovat do státních rozpočtů jednotlivých zemí a měnit některá politická rozhodnutí učiněná na národní úrovni.

„To znamená obdařit eurozónu pravomocemi k efektivní prevenci a nápravě neudržitelné politiky v každém členském státě eurozóny. Konkrétně by to znamenalo, že eurozóna by měla možnost omezovat schopnost zemí vydávat dluhopisy a měla by právo zasahovat do státních rozpočtů a rovněž nutit členské státy k tomu, aby napravovaly svou politiku, ať už to bude v oblasti fiskální, strukturální či finanční,“ řekl Asmussen.

Vůči problémovým zemím musí být eurozóna přísnější

Činitel ECB také řekl, že Evropská unie a její instituce musejí být přísnější na ty země, které začaly své hospodářské problémy řešit příliš pomalu, a ohrozily tak hospodářskou situaci ostatních. Přílišná zdvořilost a neochota zasahovat do politiky členských zemí podle Asmussena bránila v Evropské unii zavádění reforem.

„Takový nedostatek tlaku od ostatních členů v rámci rozhodovacích procesů má skutečné náklady, jak už jsme bolestně zjistili během krize. A také se zdá, že jsme pořád ještě nedostali úplnou lekci: termíny pro nápravu nadměrných deficitů se posouvají; nástroje k nápravě, které jsou dostupné i v rámci nových procesů, se jednoduše nepoužívají, jak v nedávném procesu makroekonomické nerovnováhy názorně ukázaly příklady Španělska a Kypru,“ řekl Asmussen.

„Pokud má být vzájemný dohled účinný, tak toto se musí změnit. My si nemůžeme dovolit, abychom některým zemím eurozóny umožnili provádět politiku, která bude zátěží pro ostatní a která bude destabilizovat celou hospodářskou a měnovou unii,“ dodal.

Hlubší integrace vyžaduje demokratickou podporu

Asmussen ale zdůraznil, že hlubší integrace eurozóny je udržitelná jen v případě, že bude mít demokratickou podporu a zodpovědnost. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je výrazně do tohoto procesu zapojit národní parlamenty. Ty by podle Asmussena jednaly o doporučeních v oblasti hospodářské politiky, která by jednotlivým zemím dávala exekutiva EU, tedy Evropská komise.

Lídři eurozóny chtějí, aby dohled nad bankami v eurozóně převzala ECB. To by měl být první krok směrem k založení společného orgánu pro pojištění vkladů a fondu pro podporu bank. Asmussen poznamenal, že ECB je připravena dohled nad bankami vykonávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 7 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 16 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 23 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.