Ústavní soudci odmítli stížnost společnosti ekolo.cz, která nesouhlasila s pětitisícovou pokutou od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ten prodejce bicyklů sankcionoval za to, že na sociální síti Facebook zveřejnil fotografii zloděje, který v jeho prodejně ukradl elektrokolo za třicet tisíc korun. Podle ÚOOÚ má ale i pachatel trestného činu právo na soukromí.
Ke krádeži elektrokola došlo v prodejně v pražských Holešovicích v listopadu 2011. Kolo si zloděj vyhlédl už dvě hodiny před krádeží přímo v prodejně a ven se pak dostal zadním vchodem. Krádež ovšem natočila bezpečnostní kamera, majitel firmy zavolal policii a druhý den fotografii zloděje umístil na Facebook.
„Začali se ozývat lidé, že to kolo někde viděli. Došlo k tomu, že jsme vypátrali kolo a asi po čtyřech dnech ho policie zajistila někde na Palmovce v bazaru,“ uvedl tehdy jednatel firmy Jakub Ditrich. Jiní lidé zase poznali pachatele krádeže, kterého nakonec policie dopadla a později byl i odsouzen.
Za to, že fotografii zloděje zveřejnil, ale Ditrich obdržel pětitisícovou pokutu od ÚOOÚ. Úřad argumentoval tím, že záznamy by měly být předávány policii k dalšímu šetření, a ne zveřejňovány na internetu. Pokud by totiž mělo být vše podle zákona, musel by mít okradený zlodějův souhlas. Bez něj nesmí podobenku zveřejnit nikde.
Klíčová otázka: Byla fotka nezbytná?
Případ se nakonec dostal i před tuzemskou justici, firmy se v červnu 2015 zastal pražský městský soud, podle kterého pachatel trestné činnosti musí počítat s tím, že ochrana jeho identity nebude stejná jako u osob, které dodržují zákony. ÚOOÚ s takovým rozsudkem ale nesouhlasil, podal kasační stížnost a soudy se případem musely zabývat znovu – až zveřejnění zlodějovy fotografie skončilo před Ústavním soudem.
Ten stížnost společnosti ekolo.cz zamítl 5. září, čímž také definitivně potvrdil platnost pětitisícové pokuty. Zveřejnění fotky totiž podle ústavních soudců nebylo nezbytné, když se majitel obchodu zároveň obracel na policii – a právě nesplnění podmínky nezbytnosti bylo při rozhodování Ústavního soudu podstatné.
Výjimka v zákoně totiž umožňuje zpracovat osobní údaje bez souhlasu zachyceného člověka se dvěma podmínkami. První je právě nezbytnost takového kroku pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce osobních údajů. Druhou podmínkou je to, že zpracování osobních údajů není v rozporu s právem na ochranu soukromého a osobního života.
Ve sledované a vleklé kauze společnosti ekolo.cz soudy nepovažovaly zveřejnění záběru z bezpečnostní kamery na Facebooku za nezbytné. Druhou podmínkou, kolizí práv, se tak již justice ani zabývat nemusela.
„Ostatně stěžovatelka sama v ústavní stížnosti uvádí, že danou fotografii by zřejmě zveřejnila i Policie ČR, tento možný postup Policie ČR nezpochybnila, což nepodporuje názor stěžovatelky, že by zveřejnění samotnou stěžovatelkou bylo nezbytné, jediné přístupné a efektivní řešení k ochraně jejích majetkových práv,“ citovala z usnesení mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.
Společnost: Špatná zpráva pro všechny se zdravým rozumem
Neúspěch stížnosti označila firma ekolo.cz za „špatnou zprávu pro všechny občany Česka se zdravým rozumem“. Formalistické odepření spravedlnosti v tom spatřovala bývalá místopředsedkyně ÚS Eliška Wagnerová. „Opět jedno z rozhodnutí, která občana vzdalují od důvěry ve spravedlivé rozhodování soudů,“ napsala na Facebooku.
