Prezident Miloš Zeman účelově lže o nedávno zesnulém kardinálu Miloslavu Vlkovi, uvedlo kolegium projektu Paměť národa, který shromažďuje nahrávky vzpomínek pamětníků. Státní vyznamenání nesmí sloužit k vyřizování osobních účtů, prohlásili v reakci na Zemanovo oznámení, že návrhu na vyznamenání Vlka nevyhoví.
Prezident Zeman začátkem června uvedl, že o vyznamenání kardinála Vlka při příležitosti státního svátku 28. října neuvažuje. Vlk podle prezidenta udělal všechno pro to, aby spory mezi církví a státem byly co největší.
„Je to lež pronesená člověkem, který se nestydí vyznamenávat bývalé komunisty, udavače Státní bezpečnosti, někdejší komunistické ministry, vydírá ministra kultury ohledně vyznamenání jeho strýce, někdejšího vězně koncentračních táborů Jiřího Bradyho,“ komentovalo to kolegium Paměti národa, jehož členy jsou třeba socioložka Jiřina Šiklová, astronom Jiří Grygar, teolog Tomáš Halík nebo šéf Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.
Vlk, pronásledovaný za komunistického režimu, podle kolegia vedl mnoho let s představiteli státu dialog o vyrovnání se, o odluce církve od státu, tak jak je to běžné v západních zemích Evropy a v USA. „Za to, že komunisty ukradený majetek stát vrátil až čtyřiadvacet let po pádu totalitního režimu, nesou vinu političtí populisté. Mezi ně bohužel patří i Miloš Zeman,“ uvedlo kolegium.
Zeman podle kolegia Vlka veřejně dehonestoval účelovou lží už dřív, když tvrdil, že kardinál porušil údajný slib někdejšího kardinála Františka Tomáška, že katolická církev nebude požadovat navrácení majetku. Tento výrok pak za lež veřejně označilo Arcibiskupství pražské.
Státní vyznamenání jsou podle kolegia oceněním nejvyššího státního úřadu a jejich vážnost se odvozuje od toho, kdo je jejich nositelem. „Nejvyšší státní vyznamenání má vyjadřovat úctu a respekt k hodnotám, za které bojovaly a umíraly generace před námi. V žádném případě státní vyznamenání nesmí sloužit k vyřizování osobních a politických účtů,“ uzavřelo kolegium své prohlášení.
Vlk kritizoval dohodu Hradu a církve, Zeman mu odmítl jít na pohřeb
Kardinál Miloslav Vlk, který zemřel po těžké nemoci letos 18. března ve věku 84 let, v minulosti Zemana kritizoval. Naposledy loni na podzim za okolnosti neudělení vyznamenání někdejšímu osvětimskému vězni Bradymu, příbuznému ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL).
Bývalý pražský arcibiskup kvůli tomu vyzval k neúčasti na ceremoniálu 28. října na Pražském hradě. Tehdy také uvedl, že lidé by v budoucnu měli lépe vybírat kandidáty na prezidenta. Vlk rovněž ostře kritizoval dohodu mezi Pražským hradem a katolickou církví o majetkovém vyrovnání, označil ji za protizákonnou a protiústavní.
Zeman se pak nezúčastnil Vlkova pohřbu. Jako důvody uvedl jednak to, že Vlk byl zásadním stoupencem církevních restitucí, a také Vlkovu výzvu k neúčasti na loňských oslavách 28. října.
Vyznamenat Vlka in memoriam navrhla prezidentovi sněmovna. Na seznamu 36 jmen schváleném dolní komorou je například také rychlobruslařka a pětinásobná olympijská medailistka Martina Sáblíková, kterou Zeman naopak vyznamenat plánuje.
Veřejně dostupnou sbírku nahrávek tisíců pamětníků Paměť národa zřizují obecně prospěšná společnost Post Bellum, Český rozhlas a Ústav pro studium totalitních režimů.
