Zemřel kardinál Miloslav Vlk. Informoval o tom pražský arcibiskup Dominik Duka. Čtyřiaosmdesátiletý Vlk trpěl rakovinou plic. Pražské arcibiskupství vyzvalo věřící k modlitbě za spásu duše zesnulého. Pohřeb se podle Duky uskuteční ke konci příštího týdne v katedrále svatého Víta. Vlk zde bude také pochován, a to v kryptě pražských arcibiskupů.
„Bože, přijmi duši svého pokorného služebníka, kardinála Miloslava Vlka, který dnes po těžké nemoci dobojoval svůj celoživotní zápas za lidskou svobodu a toleranci. Mílo, budeš mi lidsky i duchovně chybět,“ napsal na Facebooku Duka.
Papež František poslal Dukovi soustrastný telegram k úmrtí kardinála. Vyzdvihuje v něm Vlkovu plodnou a rozmanitou apoštolskou činnost i v obtížném období perzekucí proti církvi. O dobrém vztahu papeže a Vlka svědčí, že mu František ještě v lednu telefonicky přál uzdravení.
- Přijal jsem zprávu o odchodu pana kardinála Miloslava Vlka, emeritního pražského arcibiskupa, k němuž došlo po bolestné nemoci, kterou snášel s vírou a důvěrou v Pána. Obracím se k Bohu s vroucí modlitbou, aby tomuto horlivému a velkodušnému pastýři dopřál věčný odpočinek, a duchovně se sjednocuji s věřícími diecézní komunity, v níž starostlivě vykonával biskupskou službu.
- S obdivem vzpomínám na jeho houževnatou věrnost Kristu, navzdory strádání a pronásledování namířenému proti církvi, stejně jako na jeho plodnou a mnohostrannou apoštolskou činnost prodchnutou přáním dosvědčovat přede všemi radost z evangelia, s níž podporoval autentickou obnovu církve vždy věrnou inspiracím Ducha svatého.
Spolu s projevy upřímné soustrasti příbuzným zesnulého kardinála, kněžím a všem věřícím této drahé arcidiecéze, ze srdce uděluji útěšné apoštolské požehnání, jako znamení víry a křesťanské naděje ve Vzkříšeného Pána. - Franciscus PP.
- Zdroj: Rádio Vatikán
Politici oceňují Vlkovu práci a statečnost. Podle ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) přesáhl zesnulý kardinál svoji dobu a dokázal převést církev z prostředí totality do svobodné společnosti. „Odešel člověk hluboké víry a pevných a nekompromisních názorů,“ napsal na Twitteru mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Vážná nemoc se u kardinála začala projevovat zhruba na jaře loňského roku. O Vánocích se jeho stav zhoršil natolik, že musel být na několik dní hospitalizován. Nemoc mu lékaři diagnostikovali po Novém roce. Koncem ledna s Vlkem telefonicky hovořil papež František a ujistil ho, že se bude modlit za jeho zdraví.
Miloslav Vlk se narodil v malé jihočeské vísce Líšnici, do kostela však chodil do sousedních Chyšek, kam se vracel i jako pražský arcibiskup. Právě tam v roce 1943 pochopil, že se chce stát knězem.
Než však mohl vstoupit do kněžského semináře, trvalo to ještě dvacet let. Po únorovém převratu se církev dostala pod kontrolu komunistického režimu. Vlk proto nejprve pracoval jako pomocný dělník ve slévárně, teprve později vystudoval na pražské Filozofické fakultě archivnictví a časem se vypracoval na ředitele městského archivu v Českých Budějovicích.
Do kněžského semináře v Litoměřicích nastoupil až v roce 1964, po vysvěcení v roce 1968 krátce působil jako sekretář režimem pronásledovaného českobudějovického biskupa Josefa Hlouchy. Odtud pak odjel sloužit jako kněz do šumavských vesnic Lažiště a Záblatí. Coby oblíbenému faráři mu ale na Dušičky v roce 1971 režim odebral na tři měsíce povolení k činnosti.
Vlk vyhledává inteligenci, poznamenal si režim
V roce 1972 se tak Vlk dostal do Rožmitálu pod Třemšínem, kde strávil sedm let. Tehdy mu režim odebral povolení znovu, tentokrát už nadobro. „Poprvé v životě se mi klepala kolena, když jsem musel rodinám říct, že je musím opustit bez naděje nového souhlasu,“ vzpomínal duchovní v pořadu 13. komnata.
Až do listopadu 1989 tak pracoval jako umývač oken v Praze a později jako archivář ve Státní bance československé. Do kněžského úřadu a na Šumavu se vrátil až v lednu 1989, kdy mohl podmíněně jeden rok sloužit v místních obcích.
Státní bezpečnost sledovala Vlka tři desetiletí, a to už od jeho vysokoškolských studií koncem padesátých let. Jako na „nepřátelskou osobu“ na něj podle Ústavu pro studium totalitních režimů založila StB devět svazků s názvy jako „Brigáda“, „Ráček“ nebo „Sekretář“ a mimo jiné odposlouchávala jeho kancelář.
- Miloslav Vlk odmítl ještě před maturitou na Jirsíkově gymnáziu v roce 1952 vstoupit do Československého svazu mládeže (předchůdce Socialistického svazu mládeže).
- Ve stejném roce navštívil školu Josef Plojhar, dříve kněz vězněný nacisty a nově ministr zdravotnictví. Plojhar studenty včetně Vlka přesvědčoval, aby nastoupili na státem kontrolovanou Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu, která ovšem neměla schválení Říma.
- „Jak to, že nám doporučujete studium na teologické fakultě vy, představitel režimu, který zrušil všechny semináře, a tedy omezil církev?“ zeptal se Plojhara Miloslav Vlk.
- V roce 1952 kvůli incidentu s Plojharem i odmítnutí vstoupit do ČSM Vlka poprvé kontaktovala Státní bezpečnost a pokusila se ho „naverbovat“. Výměnou za informace o „reakčních“ kněžích a spolužácích Vlkovi StB nabízela přijetí na libovolnou vysokou školu. Vlk spolupráci nepodepsal. Na vysokou školu se, přestože maturoval s vyznamenáním, dostal až na třetí pokus.
- V roce 1958, kdy se spustila vlna prověrek vysokoškoláků, si Vlka předvolali jeho spolužáci a obvinili ho z toho, že nesouhlasí s náboženskou politikou strany. Vlk se před nimi obhájil, znovu ho ale kontaktovala StB a začala ho sledovat.
- Zdroj: Stanislava Vodičková: „Čím větší tlak, tím kvalitnější, co odolá. Kardinál Miloslav Vlk ve střetu s komunistickou diktaturou“. Paměť a dějiny – Revue pro studium totalitních režimů 2012.
StB vadilo například to, že se Vlk v Českých Budějovicích stýkal s mladými křesťany, pořádal dětské mše a ze zahraničí pašoval náboženskou literaturu. S tím ostatně Vlk nepřestal ani jako zaměstnanec pražské firmy Úklid v 80. letech, kdy tajně vykonával kněžské povolání v malých skupinkách mládeže nebo v rodinách. StB ho proto považovala za jednoho z nejnebezpečnějších kněží bez státního souhlasu.
Odejít „tam“ je to nejsprávnější řešení, loučil se
Hned v únoru 1990 se stal Miloslav Vlk nakrátko českobudějovickým biskupem. V červnu 1991 nahradil v úřadu českého arcibiskupa kardinála Františka Tomáška a v úřadu zůstal až do roku 2010, kdy ho vystřídal současný arcibiskup Dominik Duka. Kardinálem je od roku 1994, ve stejném roce začal moderovat setkání ekumenického Hnutí Fokoláre (také Dílo Mariino).
Česká katolická církev se za dvě dekády, kdy ji vedl, potýkala (a dodnes potýká) s úbytkem věřících i kněžích. Pro dohodu o církevních restitucích se našla shoda až za Vlkova nástupce Duky.
„To je černá můra mého svědomí, protože de facto za těch 20 let na rovině církevně-politické jsem nedosáhl vlastně téměř ničeho,“ zhodnotil své působení v roce 2009 tehdy končící arcibiskup.
Kardinál Vlk byl nositelem řady ocenění, čestných doktorátů a občanství. Od roku 2010 na Twitteru působil satirický profil vydávající se za něj – a to až do letošního ledna, kdy Vlk oznámil, že je vážně nemocný. „Panu kardinálovi přeji vše nejlepší,“ rozloučil se anonymní autor.
Kardinál Vlk na konci ledna oznámil, že trpí rakovinou plic s metastázami do kostí a čeká ho chemoterapie. Zdravotní problémy se u něj začaly projevovat zhruba na jaře loňského roku a o Vánocích se zhoršily natolik, že musel být na několik dní hospitalizován. „Odejít ‚tam' je to nejsprávnější řešení,“ řekl údajně kardinál doktorům, když mu sdělili diagnózu.
