Ve čtyřiaosmdesáti letech zemřel kardinál Miloslav Vlk. Věřící i politici vzpomínají na představitele české církve i na sociálních sítích. Podle bývalého duchovního a ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) přesáhl svou dobu a dokázal převést církev z prostředí totality do svobodné společnosti. Rádio Vatikán o Vlkovi hovoří jako o jedné z nejdůležitějších církevních osobností střední Evropy.
„Patřil a vždycky bude patřit k největším osobnostem, s nimiž jsem měl tu čest se znát,“ řekl Herman, který byl v první polovině 90. let Vlkovým sekretářem. Informaci o kardinálově úmrtí přijal podle svých slov s pocitem, jako by mu odešel otec.
„Byl to nejen můj šéf, ale i velký duchovní přítel. Měl jsem ho velmi rád… Dokázal pevně stát za svým přesvědčením a nedělat kompromisy, které by mu svědomí vyčítalo,“ dodal. Místopředseda lidovců a ministr zemědělství Marian Jurečka na Twitteru Vlkovi poděkoval za jeho celoživotní práci.
„Kardinál Vlk se nesmazatelně zapsal do srdcí mnoha občanů, a to jak svým lidským přístupem, tak tím, že to byl velmi odvážný člověk, který byl za svobodu slova a náboženskou svobodu ochoten obětovat mnohé a byl za to také trestán a šikanován komunistickým režimem,“ řekl ČT předseda lidovců Pavel Bělobrádek.
Politici na Vlkovi oceňují hlavně jeho statečnost a čestnost. Podle mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka odešel člověk hluboké víry a pevných a nekompromisních názorů. „Odešel respektovaný člověk, který se nebál chovat podle svého svědomí,“ napsal na Twitteru předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Předseda ODS Petr Fiala na sociální síti připomenul Vlkův nelehký úkol v čele církve, „která se vyrovnávala s následky komunistické diktatury a hledala místo v demokratické společnosti“.
Podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska byl kardinál statečný muž, který žil čestně a v pravdě, které věřil: „Vzdejme čest statečnému muži.“
Za velice smutnou označil zprávu o Vlkově skonu i vicepremiér Andrej Babiš (ANO). „Byl to statečný zásadový chlap a velice jsem si ho vážil,“ řekl. Dodal, že Vlk v něm při setkáních vzbuzoval respekt a úctu.
Na Vlka zavzpomínal i historik a publicista Jaroslav Šebek, který se s kardinálem osobně znal. I on připomněl Vlkovu zásluhu na obnově církve po letech komunismu. „Jeho velký přínos je i na evropské úrovni, když osm let zastával post předsedy Rady evropských biskupských konferencí,“ řekl ČT.
Podle Šebka se Vlk zasloužil i o objektivizaci pohledu na osobu mistra Jana Husa. Je ale také přesvědčený, že v době, kdy stál v čele české katolické církve, byl mnohem více uznáván v zahraničí. Na domácí půdě podle něj překrývá jeho pozitivní aktivity spor o církevní restituce.
I literární historik Martin C. Putna poznamenal, že se Vlk stal arcibiskupem v nesmírně složité situaci, kdy církev hledala svoje místo ve svobodné společnosti. Po odchodu z jejího čela se podle něj začal vyjadřovat mnohem otevřeněji a kritičtěji k věcem ve společnosti a v posledních letech „dorostl v obrovskou postavu české společnosti“.
Třikrát přijímal papeže
Na smrt Vlka reagují i zahraniční média. Rádio Vatikán o Vlkovi hovoří jako o jedné z nejdůležitějších církevních osobností střední Evropy. Připomíná, že v Praze třikrát přijímal papeže, v roce 1995 a 1997 Jana Pavla II. a roku 2009 Benedikta XVI. Obsáhle cituje i z telegramu papeže Františka, který v něm Vlka označuje za horlivého a velkorysého pastýře.
Francouzská agentura AFP připomíná jeho opoziční aktivity před rokem 1989 a zákaz vykonávat kněžskou činnost, které se věnoval tajně. Všímá si, že v letech 1993 až 2001 vedl jako první zástupce z východní Evropy Radu biskupských evropských konferencí a že v roce 2004 vyzval Čechy, aby hlasovali pro vstup do Evropské unie.
Respektovaná osobnost i v ateistickém Česku
Německá agentura DPA zdůrazňuje, že Vlk se zasazoval o smíření mezi Čechy a Němci a že v roce 1999 obdržel německý Velký kříž za zásluhy. Uvedla také, že Vlk byl i v silně ateistické České republice všestranně respektovanou osobností.
Slovenská média připomínají, že se Vlk jako první biskup z bývalého Československa zastal odvolaného trnavského arcibiskupa Róberta Bezáka. Bezák byl z úřadu arcibiskupa odvolán bez uvedení konkrétních důvodů v roce 2012. Vlk se také zasadil o Bezákovu soukromou audienci u papeže Františka na jaře 2015, které byl přítomen.
Bývalý umývač oken, který se stal kardinálem
Katolický list La Croix přinesl zprávu o Vlkově úmrtí pod titulkem Smrt monsignora Miloslava Vlka, bývalého umývače oken, který se stal kardinálem. List se v nekrologu věnuje mimo jiné Vlkovu boji za narovnání vztahu mezi církví a státem v České republice a cituje jej: „Chceme být svobodní ekonomicky, ale stát nám to nedovolí… Žádáme jen respektování práva a spravedlnost!“ Podle listu tak kardinál dále bojoval za své ideály.
Lítost nad Vlkovým úmrtím vyjádřila i krajanská organizace Ackermannova obec, která kardinálovi udělila v roce 2006 svou medaili usmíření. „Truchlíme kvůli kardinálovi Miloslavu Vlkovi společně s církví a Českem. Na jeho celoživotní dílo hledíme s velkou vděčností. Jeho důvěra v Boha a pevnost ve víře, kterou prokázal v době pronásledování, jsou a zůstanou naším vzorem. Patřil k hybným silám česko-německého usmíření,“ uvádí se v prohlášení obce.
Kardinál zemřel v sobotu 18. března po vážné nemoci, která se u něj začala projevovat zhruba na jaře loňského roku. O Vánocích se jeho stav zhoršil natolik, že musel být na několik dní hospitalizován. Lékaři mu po Novém roce diagnostikovali rakovinu plic.
