Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) řeší podnět bývalého prezidenta Miloše Zemana, který chce nechat prověřit, jak pražská Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) nakládala s jeho citlivými údaji. Píše o tom server iRozhlas. Zeman si již dříve stěžoval, že během jeho hospitalizace v říjnu 2021 vedení ÚVN vytvořilo dva „přípisy“ týkající se jeho zdravotního stavu, o nichž ani nevěděl. Jedno stanovisko dali bývalému vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky Vratislavu Mynářovi a druhé šéfovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS). Bylo v něm uvedeno, že Zeman není schopen vykonávat pracovní povinnosti.
„Mohu potvrdit, že Úřad pro ochranu osobních údajů podnět od právního zástupce bývalého prezidenta Miloše Zemana obdržel a zabývá se jím,“ sdělil serveru mluvčí úřadu Milan Řepka.
Podnět podle advokáta Marka Nespaly míří na Ústřední vojenskou nemocnici (ÚVN), kde byl Zeman opakovaně hospitalizován, naposledy v říjnu 2021. Někteří senátoři a poslanci začali totiž po zveřejnění zprávy o Zemanově stavu uvažovat o dočasném převodu části pravomocí prezidenta podle článku 66 Ústavy.
Vedení nemocnice nechtělo podnět blíže komentovat. „Ústřední vojenská nemocnice s osobními údaji všech svých pacientů nakládá v souladu se zákonnými normami,“ reagovala mluvčí zařízení Jitka Zinke.
Podnět na sabotáž
Zeman si již na postup vedení Ústřední vojenské nemocnice stěžoval v podnětu na sabotáž, který podal v polovině loňského roku do rukou ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Tehdejší prezident v podnětu napsal, že jakožto přímo volená hlava státu byl nucen čelit pokusu o zbavení pravomocí.
Vrchní státní zástupci ale odmítli, že by k popisované sabotáži mohlo dojít. Podle mluvčího Městského státního zastupitelství v Praze Aleše Cimbaly byly přípisy předané Mynářovi a Vystrčilovi neformální, které není možné považovat za lékařské zprávy. Šlo podle něj o obecnou podkladovou informaci sloužící k informovanému rozhodnutí o aktivaci postupů, které jsou zakotveny v ústavě.
Zeman v podnětu na sabotáž zmínil, že o vyžádání, přípravě, vyhotovení a doručení těchto dvou přípisů nevěděl, a nemohl s nimi tak ani vyslovit souhlas. „On žádné souhlasy s nakládáním s citlivými osobními údaji nedal,“ zopakoval nyní Nespala.
Kdy by mohl Úřad pro ochranu osobních údajů dospět k nějakému závěru, není jisté. Podle Řepky jde o „výjimečnou“ záležitost. „Vzhledem k tomu, že stížnost i vyjádření správce mají desítky stran, a také s ohledem na to, že se jedná o výjimečnou situaci s významnými ústavněprávními přesahy, nemohu nyní uvést, k jakým krokům úřad přistoupí,“ sdělil.
