Zaorálek chce pozvat Klička, za správné má i pozvání Janukovyče

Praha - Pravděpodobný budoucí ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) chce po nástupu do funkce pozvat do Prahy Vitalije Klička, případně jiného z lídrů ukrajinské opozice. Nepovažuje ale za chybu, že prezident Miloš Zeman pozval během své říjnové návštěvy Ukrajiny do Prahy prezidenta Viktora Janukovyče.

„Bavit se s oběma stranami jistě dává smysl, ale pozitivní pro vývoj na Ukrajině, tak jak si to představuje pan Zaorálek, a prospěšné pro Českou republiku, na což by měl jako budoucí ministr zahraničí myslet v první řadě, by nejspíš bylo nedělat to tak demonstrativním způsobem,“ řekl analytik Petr Robejšek s tím, že Klička by mohla pozvat například některá česká nezisková organizace.

Konflikt mezi vládou a opozicí se na Ukrajině vyostřil poté, co kabinet zastavil v listopadu přípravy podpisu asociační dohody s EU. Desetitisíce lidí se pak v Kyjevě účastnily demonstrace „Za evropskou Ukrajinu“, protesty pokračovaly i v následujících dnech a trvají dodnes, nabývají však čím dál tím násilnějšího charakteru. Ve středu pouliční boje radikálního křídla protivládních demonstrantů se zásahovými jednotkami v Kyjevě vyvrcholily dramatickou konfrontací s krveprolitím a oběťmi na životech.

  • „Už dříve jsem říkal, že jako jsme pozvali prezidenta, stejně tak později můžeme pozvat představitele opozice. Jednat se dvěma stranami, vystupovat proti násilí a dělat kroky proti jeho eskalaci,“ shrnul svůj pohled na smysluplný přístup Zaorálek Interview Daniely Drtinové.

Bývalý šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg (TOP 09) se domnívá, že většímu diplomatickému zapojení do situace na Ukrajině brání to, že nemáme plně funkční vládu. „Kdyby byla plně funkční vláda, tak by bylo dobré, kdyby se vydali do Kyjeva, a prozkoumali, jestli můžeme pomoci,“ prohlásil Schwarzenberg v Událostech, komentářích. Podle něj mají Češi u Ukrajinců velkou důvěru. „To je kapitál, který by bylo možné využít,“ domnívá se Schwarzenberg.

Kličko - pro Ukrajince hrdina i naděje na změnu

Vitalij Kličko je jedním z vůdců ukrajinské opozice a pro mnohé Ukrajince je právě on symbolem naděje na změnu. Lidé za ním jdou a dvoumetrový mistr v těžké váze si je své slávy a autority dobře vědom. V ringu až na dvě výjimky nikdy neprohrál, vítězit teď chce i v politice. Do ní se pustil před devíti lety během tzv. oranžové revoluce. „Prosadil se sám mimo politiku, je to celonárodní hrdina. Je dokonce výhodou, že není spojován s žádnými minulými politickými silami,“ hodnotí Klička politolog Andreas Umland.

Vitalij Vladimirovič Kličko se narodil 19. července 1971 se v kyrgyzském Bělovodsku v rodině sovětského vojenského pilota. Kvůli otcově kariéře se rodina Kličků neustále stěhovala. První polovinu 80. let strávili i v Československu v kasárnách v Mimoni. Kličko měří 201 cm a váží 112 kg a s boxem začal ve 14 letech. Do profesionálního ringu nastoupil v roce 1996, ze 47 zápasů byl jen dvakrát poražen. Má titul PhD. v oboru sportovní věda a filozofie. Je vůdcem a zakladatelem opoziční Ukrajinské demokratické aliance pro reformy UDAR (Úder), která v loňských volbách skončila na třetím místě se ziskem 14 procent hlasů. Je ženatý a má tři děti.

Když koncem minulého roku vypukla na Ukrajině vzpoura proti prezidentu Janukovyčovi, Kličko byl opět v čele jako jeden ze tří lídrů opozice. Kličko je toho názoru, že by se v prezidentské volbě měly opoziční strany spojit a postavit společného kandidáta. Přestože podle průzkumů veřejného mínění by měl v prezidentských volbách velkou šanci na úspěch, z jeho kandidatury možná nakonec sejde. Podle nedávno přijatého paragrafu daňového zákona není osoba se stálým bydlištěm mimo Ukrajinu považována za osobu trvale žijící na jejím území. Tento paragraf podle Kličkových advokátů může být zneužit k tomu, aby volební komise odmítla zaregistrovat jeho kandidaturu k prezidentským volbám.

Zaorálek: Se Zemanem bych chtěl dělat jednu politiku

Zaorálkovy vztahy se Zemanem jsou napjaté ještě z doby, kdy byl nynější prezident šéfem ČSSD. Kandidát na ministra ale věří, že ve věci zahraniční politiky dokážou se Zemanem své kroky sladit. Poté, co se ujme funkce ministra, plánuje Zaorálek ve vedení Černínského paláce provést změny, a to včetně personálních. Podrobnosti si ale zatím nechává pro sebe.

Ministr zahraničí v demisi Pavel Kohout k dění na Ukrajině: „Události posledních tří dnů v centru Kyjeva, při kterých došlo i k prvním ztrátám na životech, se mě hluboce dotýkají. Lituji ztráty těchto mladých životů a vyjadřuji soustrast pozůstalým…“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš vyčetl zpravodajcům, že se o dezinformacích o Polsku dozvěděl až z médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vyčetl zpravodajským službám, že se o dezinformacích o polských územních nárocích vůči Česku nedozvěděl od nich, ale z médií. Babiš to v sobotu řekl České televizi na akci pro veřejnost v zahradě Strakovy akademie. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší.
před 1 hhodinou

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 7 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 10 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 10 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 11 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 11 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.