Památkáři předali olomouckému arcibiskupství první objekty zámku v Kroměříži - Knížecí dům, Biskupskou Mincovnu, Galerii Orlovna a Vodárnu. Samotného arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady, které jsou na seznamu UNESCO, se předání zatím netýká. Olomoucké arcibiskupství by si postupně mělo převzít celý areál, s výjimkou nově opravené Květné zahrady, která do restitucí zahrnuta není.
Majitele tedy změnila jedna z nejcennějších českých památek. Biskupská mincovna pochází ze 17. století, Knížecí dům je o něco starší. „Požádali jsme o zámek, protože tvoří jeden celek s inventářem, který nám nepřestal patřit,“ uvedl olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
„Byli to právě olomoučtí arcibiskupové, kdo postavil a vlastnil tento majetek v Kroměříži,“ přidal komentář ministr kultury Jan Herman z KDU-ČSL. Součástí areálu je Podzámecká a šest set metrů vzdálená Květná zahrada - a právě nejasnosti v tom, jestli obě i v minulosti patřily k zámku, stále brání vydání do rukou církve.
Podle památkářů se na Květnou zahradu zákon o resitucích nevztahuje, protože její historický areál je provázaný s novostavbami, které nelze vyčlenit. „Chci nechat na soudu, ať posoudí, co je a není možné vydat, a ať posoudí, zda je možné tento komplex rozdělit,“ řekl Graubner k církevní žádosti o přezkum.
Dohoda o celém zámku bude příští rok
„Kroměřížský zámek patří k těm nejsložitějším případům, jednalo se o stovky stran dokumentů,“ informovala mluvčí Národního památkového ústavu Simona Juračková.
Dohoda o vydání Mincovny a Knížecího domu je už podepsaná, smlouvu o celém zámku stvrdí stát s církví v příštím roce. „Objekty předáme Národnímu památkovému ústavu k dlouhodobému užívání. To bude bezplatné, ale s povinností starat se jako správný hospodář,“ sdělil arcibiskup Graubner.
