Za udušení své dcerky půjde matka na šest let do vězení

Praha – Pražský vrchní soud poslal na šest let do vězení Lucii Rokošovou, která v roce 2002 udusila látkovou plenou svoji čtrnáctidenní dcerku. Žena se u soudu hájila tím, že byla v době činu nepříčetná a své dítě nechtěla zabít, ale jen umlčet. Podle soudce musela poznat, co svým činem způsobí, zároveň ale uznal, že byla rozrušená, zmatená a nepříčetná. Vrchní soud proto využil možnosti, kterou dává nový trestní zákoník, a čin překvalifikoval na zabití. Rokošové se tak o dva roky snížil trest, který jí uložil Městský soud v Praze. Případ se táhl více než sedm let.

„Máme za to, že situace, ve které obžalovaná byla, byť není typická, tak ale umožňuje užití tohoto nového ustanovení trestního zákoníku,“ uvedl soudce Vrchního soudu v Praze Jiří Lněnička. Odvolací senát pražského vrchního soudu se případem nezabýval poprvé - v minulosti ženě dvakrát uložil osmiletý trest vězení. Obžalované se však zastal nejprve Ústavní a pak i Nejvyšší soud.

Rokošová si trest si odpyká ve věznici s dozorem. Odsezeno už má ale tři a půl roku, a tak může bojovat o to, aby do vězení už nemusela. Její obhájce Pavel Kavinek potvrdil, že bude žádat o podmíněný odklad výkonu trestu. „Už se trápím takhle docela dost dlouho a celá moje rodina. Mě to strašně mrzí… a je toho už moc,“ řekla ČT Rokošová.

Nahrávám video

Žena se po činu zhroutila

Tragédie se odehrála v pronajatém bytě, kde žena kvůli pláči dcery probděla celou noc. Šlo o první noc po dvou týdnech od narození dítěte, kterou trávila celá rodina pohromadě. Předtím žena pobývala u své matky, která jí pomáhala zvládnout péči o novorozeně. Ačkoliv u ní chtěla setrvat déle, otec dítěte trval na tom, aby se jeho manželka vrátila domů. Ráno po probdělé noci přistoupila vyčerpaná matka k postýlce, přeloženou látkovou plenou přikryla dceři celý obličej a několik minut tlačila oběma rukama na nos a ústa. Po činu se zhroutila a dlouhou dobu strávila v péči psychiatrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
před 2 hhodinami

VideoZdravotní dozor by na dětských táborech mohli nově dělat i lékárníci

Chystá se rozšíření okruhu profesionálních zdravotníků na letních táborech a dalších akcích pro děti. Nově by dozor mohli dělat třeba i lékárníci nebo dětské sestry. Návrh v pondělí projedná vláda. Právě na táborech děti utrpí polovinu úrazů ze všech celoročních zájmových aktivit. Většina zdravotníků tam má kurzy první pomoci. Zdravotní dozor teď kromě lidí s takovým kurzem dělají na táborech lékaři, zubaři nebo záchranáři. Další úprava by se mohla dotknout i zdravotních posudků pro děti.
před 2 hhodinami

Pavel věří, že se jeho vztahy s Babišem uklidní

Prezident Petr Pavel věří, že po sporech ohledně účasti na posledním summitu NATO se jeho vztahy s premiérem Andrejem Babišem (ANO) uklidní. Pavel to v sobotu řekl v diskusi na multižánrovém festivalu Pohoda na Slovensku, kde se sešel s tamní exprezidentkou Zuzanou Čaputovou. Pavel označil za absurdní snahu vládního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přišel o nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva.
před 4 hhodinami

Nová pravidla přinesla rekordní počet úředních změn pohlaví

Za uplynulých dvanáct měsíců si v Česku změnilo pohlaví v dokladech téměř 1400 lidí. To je podle dat ministerstva vnitra více než za předchozích devět let dohromady. Počet výrazně vzrostl po 1. červenci 2025, kdy pro úřední změnu pohlaví přestala být podmínkou kastrace nebo hormonální léčba. Nově stačí jen potvrzení sexuologa.
před 12 hhodinami

Podnikat už v šestnácti. Přibývá Čechů, kteří se chtějí nechat zplnoletnit

Možnost nechat se zplnoletnit loni úspěšně využilo 36 mladistvých. To je nejvíce za posledních pět let, uvedlo pro ČT ministerstvo spravedlnosti. O nabytí svéprávnosti žádají mladí lidé nejčastěji kvůli podnikání nebo uzavření manželství. Soudy žádosti zamítají jen výjimečně.
před 13 hhodinami

VideoKordová Marvanová hájí nepromlčitelnost vraždy „nejvyšší ochranou“ lidského života. Líbivý návrh, míní Kovářová

Vražda by mohla být v budoucnu nepromlčitelným trestným činem, usiluje o to vláda. Policie nyní nemůže pachatele stíhat za zločiny starší 30 let. Podobný návrh vznikl i v Senátu, autoři obou novel změnu odůvodňují zejména čím dál kvalitnějšími kriminalistickými metodami. Členka senátorského klubu ODS a TOP 09 Hana Kordová Marvanová (nestr.) argumentuje, že si lidský život zaslouží „nejvyšší ochranu“, v případě úmyslné vraždy podle ní není důvod, aby za to nepřišel trest. Připomněla i takzvané pomníčky – dosud nevyřešené případy. Členka senátního ústavně-právního výboru Daniela Kovářová (nestr.) namítá, že Senát „nemá takto zásadním způsobem zasahovat do organismu trestního práva“. Hovořila také o „líbivém návrhu“. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

VideoProjekt Young Roma Talents hledá a podporuje mladé romské umělce či sportovce

Objevovat a podporovat mladé talenty, kteří mají často těžké podmínky pro rozvoj, si za cíl klade iniciativa Young Roma Talents. Projekt otevřel výzvu, v níž cílí na hudebníky, sportovce či jinak nadané Romy mladší šestadvaceti let. Přihlásit se do ní lze přes webové stránky. Vybrané zájemce následně podporuje finančně i strategicky. Například jednomu z prvních finalistů, hudebníkovi Janu Hronovi, pomohl natočit videoklip. Projektový manažer Josef Švejda by rád řady talentů v Česku a na Slovensku rozšířil a uvítal i zapojení mladých z dětských domovů, projekt si totiž zakládá na odstraňování bariér.
před 16 hhodinami

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
včeraAktualizovánovčera v 18:27

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.