Vondrák vystoupil z ANO. Hejtmanem plánuje zůstat, podle Havlíčka nemá podporu

Ivo Vondrák vystoupil z hnutí ANO, za které byl dvakrát zvolen moravskoslezským hejtmanem a také do Poslanecké sněmovny. Hejtmanem ale hodlá dál zůstat. Vondrák dával najevo výhrady k politickému směřování ANO, které podle něj míří příliš doleva. Spory se začaly stupňovat na podzim, kdy uvedl, že v prezidentských volbách nepodpoří předsedu hnutí Andreje Babiše. V únoru Ivo Vondrák rezignoval na post místopředsedy ANO, poté také vystoupil z poslaneckého klubu a svůj odchod načasoval na chvíli, kdy měla krajská organizace hlasovat o jeho vyloučení.

Že v ANO definitivně skončil, oznámil Ivo Vondrák po jednání moravskoslezského krajského předsednictva hnutí, které se sešlo, aby se zabývalo návrhem celostátního předsednictva na jeho vyloučení. Uvedl, že na předsednictvo šel s tím, že z ANO vystoupí.

„Důvod je prostý. Myslím si, že ta situace je rozjitřená a pro spoustu mých přátel a kolegů to začalo být nekomfortní, protože ten tlak, který se na ně vyvíjel, byl náročný,“ řekl Vondrák. Krajský předseda ANO a havířovský primátor Josef Bělica označil páteční jednání za korektní a velmi rychlé. Blíže se k rozhodnutí hejtmana nechtěl vyjadřovat s ohledem na to, že jde o personální vnitřní záležitosti hnutí ANO.

Hejtmanem – stejně jako nezařazeným poslancem – chce ale zůstat. Poznamenal, že cítí podporu krajských zastupitelů, uvedl, že mu před dvěma týdny vyjádřil zastupitelský klub ANO podporu. Ve vedení kraje chce dokončit věci, které „jsou nastartované, rozjeté“. Další jednání klubu se uskuteční v první polovině března. „Zcela určitě tam o tom řeč bude, ale já tedy pevně věřím, že pořád ještě funguje zdravý rozum. Pokud ne, tak v té politice už samozřejmě nemá cenu vůbec být,“ podotkl Vondrák.

Místopředseda ANO Karel Havlíček považuje Vondrákovo rozhodnutí vystoupit z ANO za racionální, míní však, že nemá politickou podporu k tomu, aby pokračoval v čele Moravskoslezského kraje. „Byl zvolen našimi voliči v Moravskoslezském kraji a ti svůj názor jasně vyjádřili v prezidentských volbách. Nedovedu si navíc osobně představit, jak bych dlouhodobě řídil kraj, nemám-li podporu politické strany, která mě na pozici nominovala,“ uvedl Havlíček.

Vondrák se domnívá, že Havlíček s další místopředsedkyní ANO Alenou Schillerovou budou tlačit, aby krajské ANO hejtmana vyměnilo. „To už potom bude jejich odpovědnost, co bude s tímto krajem,“ řekl Vondrák.

Členem ANO byl Vondrák šest let

Do ANO vstoupil Ivo Vondrák v roce 2017, politicky s ním ale spolupracoval již dříve. Hejtmanem Moravskoslezského kraje se stal ještě jako nestraník, ale zároveň lídr kandidátky ANO v roce 2016, o rok později byl již jako člen hnutí zvolen poslancem. Oba posty obhájil ve volbách v letech 2020 a 2021.

Loni se stal i místopředsedou hnutí, ale zároveň začal čím dál výrazněji dávat najevo nespokojenost s tím, jak se ANO politicky profiluje. Například v Interview ČT24 na počátku letošního února řekl, že je potřeba „říci, jestli jsme catch-all party, nebo chceme být levicovou stranou“ a dal najevo, že v levicovém ANO být nechce.

Viditelným projevem nesouhlasu byla podpora Petra Pavla, a nikoli Andreje Babiše v prezidentských volbách. Po nich se vztahy mezi Vondrákem a vedením ANO dál vyostřily. Na povolebním jednání předsednictva, které odmítlo jeho návrh na uspořádání programové konference, rezignoval na post místopředsedy. V úterý vystoupil z poslaneckého klubu ANO s tím, že „dospěl k závěru, že je nezbytně nutné vystoupit“. Předsedkyně klubu Alena Schillerová pak prohlásila, že Vondrák „neunesl kritiku“.

Ivo Vondrák není jediným významným ostravským politikem, který v posledních dnech opustil ANO. Totéž učinil ostravský primátor Tomáš Macura a jeho náměstkyně Zuzana Bajgarová. Ani oni nesouzněli s nynějším politickým směřováním ANO a stejně jako Vondrák nepodpořili v prezidentských volbách Babiše. Macura i Bajgarová ale také skončí ve vedení města. Po jednání městského zastupitelského klubu se dohodli, že oba a ještě další náměstkyně Kateřina Šebestová (ANO) do půl roku rezignují.

Macura nyní řekl, že očekával, že v ANO skončí i Vondrák. „Krok pana hejtmana jsem očekával. Nikdo normální nechce být tam, kde vás nechtějí. Že to je z hlediska hnutí politika krátkozraká, je věc druhá,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 20 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 2 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 3 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 7 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 8 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.