Vláda znovu omezila obchod a služby. Reagovala tak na čtvrteční rozsudek

Vláda nově schválila opatření o omezení obchodu, sdělil ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). Reagovala tak na jejich čtvrteční zrušení Nejvyšším správním soudem (NSS). V novém opatření schází například omezení maximálního počtu účastníků demonstrací na 100. Předtím ministr průmyslu a současně ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) sdělil poslancům, že aktuální omezení nejsou v rozporu s rozhodnutím soudu, chyba byla procesní.

Nejvyšší správní soud ve čtvrtek oznámil, že zrušil celé mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, které kromě jiného omezuje provoz obchodů, služeb i setkávání lidí. Zásah má několikadenní odklad, vstoupí v platnost čtvrtý den po právní moci soudního rozhodnutí, tedy po jeho doručení aktérům. Vláda proto schválila nové opatření.

„Podle našeho názoru trvání omezení maloobchodního prodeje a služeb není v rozporu s rozsudkem soudu,“ řekl Havlíček. Soud se podle něj vyjádřil zejména k omezení hromadných akcí.

Nahrávám video

Poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík naopak prohlásil, že vláda jednala nezákonně a soudem zamítnutým opatřením překročila své kompetence, které si podle něj vymyslela. Označil to za krátkozraké a varoval, že to bude stát spoustu peněz na odškodnění. Argument, že není možné otevřít obchody kvůli epidemii, nyní absolutně neobstojí, uvedl.

Chce, aby sněmovna mimo jiné konstatovala, že současné uzavření maloobchodu je protiprávní a neodpovídá znění pandemického zákona. Otevření maloobchodních provozoven po vládě požadují také poslanci SPD a hnutí Trikolóra. Klub SPD chce po vládě navíc i to, aby neprodleně zajistila otevření služeb včetně gastronomických jen při základních opatřeních.

Svůj názor formuloval také advokát Zdeněk Koudelka, který je připraven znovu se obrátit na Nejvyšší správní soud, pokud dospěje k závěru, že nové mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví odporuje čtvrtečnímu verdiktu. „Udělal bych to bezodkladně,“ zdůraznil Koudelka s tím, že se během víkendu seznámí s obsahem opatření.

Podle některých odborníků respektovala vláda rozsudek NSS jen částečně a některá ustanovení nadále odporují právnímu názoru soudu.

Do služeb jen s negativním testem

Při prokázání se u vstupu do vybraných služeb bude podle Arenbergera platit profesionálně odebraný PCR test na koronavirus sedm dnů, odborně provedený antigenní test tři dny. U amatérsky provedených testů bude platnost spíše jednorázová. „I v souladu se zahraničními publikacemi jsme nastavovali pravidla, jakým způsobem budeme tyto testy posuzovat,“ upozornil Arenberger.

Vybrané služby spojené s péči o tělo jako kadeřnictví, pedikúra nebo masáže budou moci podle čtvrtečního rozhodnutí vlády obnovit provoz od 3. května. Detaily pravidel pro otevření by měla vláda upřesnit v pondělí. Fungovat by měl režim jeden na jednoho. 

Havlíček ve čtvrtek řekl, že negativní test při vstupu do služeb bude moci nahradit potvrzení o očkování nebo prodělání nemoci covid-19 v posledních 90 dnech.

Počet účastníků demonstrací nebude omezen

Nové opatření, jež bude účinné od pondělí, neobsahuje omezení maximálního počtu účastníků demonstrací na 100. „Ti mohou být v libovolném počtu, ale můžeme stanovit podmínky, což jsme doplnili,“ vysvětlil Arenberger. Opatření tak nadále požaduje, aby se účastníci shromáždění rozdělili na skupiny po 20, které od sebe dodržují alespoň dvoumetrové rozestupy.

Arenberger už ve čtvrtek rovněž avizoval, že resort vynechá pravidla zakazující hromadný zpěv nebo vyžadující sezení při bohoslužbách. Zásahy do liturgických forem náboženských projevů soud totiž odmítl. Nová verze opatření obecně uvádí, že koná-li se jakékoliv shromáždění ve vnitřních prostorech staveb, účastníci musí dodržovat rozestupy, pokud se nejedná o členy jedné domácnosti.

Soud zkritizoval také některá dílčí ustanovení opatření. Například uvedl, že omezování počtu lidí na akcích se nesmí týkat rodinných setkání, návštěv rodičů či sourozenců. Ministerstvo podle Arenbergera souhlasí s úzkou definicí pojmu hromadné akce. „Nepředpokládali jsme, že by to mohlo dopadat na návštěvy rodičů nebo sourozenců. To se nepovažuje za organizované akce,“ dodal.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve věku 80 let zemřel spoluzakladatel a frontman Yo Yo Bandu Richard Tesařík

Ve věku 80 let zemřel v neděli zpěvák, textař a kapelník Richard Tesařík, který se proslavil zejména díky působení v kapele Yo Yo Band. ČTK o tom informoval jeho syn Štěpán, který řekl, že otec zemřel po nemoci. Rodina prosí o respektování soukromí. Informace o posledním rozloučení zveřejní později.
před 52 mminutami

Rostoucími cenami pohonných hmot se v pondělí bude zabývat vláda, řekl Babiš

Rostoucími cenami pohonných hmot se bude v pondělí znovu zabývat vláda. Ve videu na instagramu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj to vypadá, že rafinérie mají nepřiměřené zisky. Už dříve nevyloučil, že by vláda mohla znovu přistoupit k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude.
před 1 hhodinou

VideoKvůli extrémnímu počasí hrozí kůrovcová kalamita

Kůrovec může znovu ohrozit české lesy. Podmínky mu vytvořilo letošní suché a horké počasí. „Neprší, tak stromy jsou ve stresu, protože nemají vodu. Pro kůrovce jsou snadná kořist,“ vysvětluje náměstek pro lesní hospodářství z oblastního ředitelství Vysočina v rámci Lesů ČR Tomáš Kotík. Kalamita by se podle odborníků mohla projevit za dva roky. Nejen zaměstnanci státních lesů proto už teď porosty kontrolují a hledají v nich napadené stromy. Ani jejich likvidace ale nemusí být řešení. Vše záleží na dalším vývoji počasí.
před 2 hhodinami

Zemřel šlechtic Filip Sternberg. Majiteli hradu Český Šternberk bylo 69 let

Ve věku 69 let zemřel v sobotu ve Vídni po těžké nemoci Filip Sternberg, majitel hradu Český Šternberk na Benešovsku a potomek významného rodu Sternbergů. O jeho úmrtí v neděli informovala kastelánka Českého Šternberku Zuzana Míková.
před 2 hhodinami

Vláda do konce září rozhodne o růstu důchodů i podobě rozpočtu

Vláda do konce září rozhodne, jestli průměrný důchod od ledna vzroste víc než o zatím plánovaných 300 korun měsíčně, řekl ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom zatím v návrhu státního rozpočtu na příští rok – který už předpokládá nečekaně vysoký schodek 389 miliard korun – počítá s valorizací podle zákona. Zároveň se v návrhu objevují další díry: někteří ministři totiž tvrdí, že jim Schillerová nedala do jejich rozpočtů zákonné výdaje v řádech miliard korun. I tyto otázky budou muset během září vyřešit koaliční strany. Koncem měsíce je pak vláda povinna předložit svůj návrh rozpočtu sněmovně k posouzení.
před 2 hhodinami

VideoRoste prodej biopotravin

Trh s biopotravinami se dál rozšiřuje. Roste spotřeba, přibývá výrobců. Před deseti lety jich bylo kolem 600, aktuálně už je to více než tisíc. Za evropskými státy je ale Česko pozadu, byť podíl ekologicky obhospodařované půdy patří k nejvyšším v Unii. Čaj a káva spolu s ovocem a zeleninou patří k produktům, které lidé v tuzemských obchodech kupují z kategorie bio nejvíce.
před 3 hhodinami

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
11:30Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.