Praha - Vláda premiéra Jana Fischera se seznámila s analýzou situace romské komunity v České republice, kterou připravil ministr pro lidská práva Michael Kocáb, a souhlasila s ní. Kocáb zprávu kabinetu předložil týden poté, co Kanada kvůli vzrůstajícímu počtu žadatelů o azyl z ČR obnovila po necelých dvou letech vízovou povinnost pro české občany. Vláda v reakci na zprávu přijala usnesení, ve kterém některé nedostatky napravuje - například se rozhodla řešit institut asistentů pedagoga.
Životní podmínky Romů jsou podle zprávy často v mnoha směrech neuspokojivé. Zpráva zmiňuje analýzu společnosti GAC vypracovanou pro ministerstvo školství, podle níž přibližně čtvrtina českých základních škol působících v blízkosti vyloučených lokalit obydlených Romy segreguje romské děti a diskriminuje je v přístupu ke vzdělání.
„Romská vzdělanost klesá. Až 30 procent romských dětí chodí do speciálních škol,“ upozornil Michael Kocáb. Romové bývají podle zprávy také často diskriminováni od zaměstnavatelů. Loňská studie Světové banky uvádí, že více než polovina českých Romů v produktivním věku nepracuje ani není v evidenci úřadů práce. Průměrná mzda těch Romů, kteří pracují, nepřesahuje 42 procent průměrné mzdy v české ekonomice. Na trhu práce jsou obvykle znevýhodněni právě nízkým vzděláním.
Kocábova zpráva o důvodech odchodů Romů do zahraničí
- může za to nárůst pravicových extremistů
- špatné ekonomické podmínky
- rodinné vazby na dřívější migranty
- celková diskriminace
Romy navíc často od snahy hledat práci odrazuje vysoká zadluženost; jejich příjmy z legální práce kvůli ní bývají často ohroženy exekucemi. Podle expertů by přitom byla větší zaměstnanost Romů vhodná nejen kvůli zlepšení jejich životních podmínek a snížení výdajů na dávky v nezaměstnanosti; česká populace totiž stárne a nedostatek pracovních sil zřejmě bude muset doplňovat z řad cizinců. Chudoba podle zprávy Romům často znemožňuje možnost kvalitně bydlet; bývají majiteli domů vytlačováni do okrajových částí měst se zastaralou zástavbou ve špatném stavebně technickém stavu, který nezřídka přímo ohrožuje jejich zdraví. Romové dokonce často nejsou schopni ani správně používat svůj vlastní jazyk; podle loňského výzkumu romistů z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze asi jen třetina romských dětí v Česku umí natolik dobře romsky, že bude schopna tento jazyk předávat svým potomkům v dalších generacích.
Kvůli lepší integraci Romů do české společnosti loni bývalá vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS) zřídila agenturu pro sociální začleňování v romských lokalitách. Agentura nyní v rámci pilotního projektu pracuje ve 12 městech a regionech; měla by se změnit v úřad s celostátní působností. Podle předkládané zprávy však skutečnou integraci Romů může přinést pouze těsná a koordinovaná spolupráce mezinárodních institucí a státních orgánů s obcemi i nestátními neziskovými společnostmi.
V poslední době se podle Kocába zlepšil přístup ministerstva, krajů i obcí k této menšině. „Ale ve společnosti jsou stereotypy stále. Projevilo se to například v nárůstu extremismu,“ řekl ministr. Kocábovi také dělá starost, že romská elita emigruje. „Jde mi o to, aby tu Romové zůstali,“ zakončil.
