Praha - O titul magistra podle vlády usiluje v porovnání se zahraničím zbytečně moc studentů. Jednou z možností, jak posílit mezinárodní konkurenceschopnost Česka, tak podle ní je více profesně zaměřených bakalářů. Vysokým školám se ale plán příliš nezamlouvá.
Magistr a bakalář mají oba vysokoškolské vzdělání, ten první má ale na trhu práce velkou výhodu. Právě kvůli tomu po skončení bakalářských studií na vysokých školách zůstává skoro každý student. „Lidé to berou jako mezistupeň, jako jednu státní zkoušku vřazenou do pětiletého studia. To je špatně,“ podotkl premiér Petr Nečas.
Ve studiu magisterských oborů teď pokračuje 85 procent všech bakalářů, podle plánů ministerstva školství by jejich počet měl během zhruba sedmi let klesnout velmi razantně, na pouhých 50 procent. Vláda tak chce nejen ušetřit, ale zároveň si posvítit i na kvalitu některých magisterských oborů. Studovat by je totiž měli jen ti nejlepší, skutečnost, jak ukázal třeba skandál na plzeňských právech, je ale jiná.
Reforma vysokých škol by měla směřovat k modelu, kdy magisterská, případně doktorandská studia, budou nabízet jen některé školy. Titul by pak garantoval kvalitu jeho nositele. Školy to považují sice za racionální, počet magistrů ale snižovat příliš nechtějí. „V technickém vzdělávání je inženýrský stupeň pro schopnost tvůrčí práce naprosto nezbytný,“ řekl rektor ČVUT Václav Havlíček.
Ivan Wilhelm, náměstek ministra pro VŠ:
„Máme podezření, že kvalita magisterských programů může poněkud trpět. Mění se postupujícím časem a se zátěží počtu studentů, kteří tam jsou.“
Rektoři chtějí od vlády slyšet, které obory považuje pro větší konkurenceschopnost za klíčové a kde tedy méně magistrů a víc profesně orientovaných bakalářů požaduje. Udělat to plošně na všech školách podle rektorů nelze.
