Velké zavírání ordinací? Kritici eReceptů varují, že se novinky starší lékaři bojí

Nahrávám video

Elektronické recepty, které budou od počátku příštího roku povinné, by mohly vést k velkému zavírání ordinací a možná i lékáren. Upozorňují na to kritici projektu, podle kterých nemá až sedm procent lékařů internet a zejména ti starší raději skončí. Lékárníci se zase obávají výdajů na potřebnou techniku. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) je zatím do systému eRecept zapojena většina lékáren a přes deset tisíc lékařů. Dalších dvacet tisíc lékařů o registraci požádalo.

Ačkoli se k eReceptu připojilo již přes 2200 lékaren, tedy naprostá většina, lékárníci mají z jeho praktického fungování obavy. Kromě investic do technologie na čtení kódů z receptů se jim nelíbí ani očekávané zkomplikování a zpomalení práce. Odkazují na průběh zkušebního provozu. „Párkrát se nám stalo, že přišel pacient a já jsem nebyl schopen to sejmout. Čili byl bez receptu, bez léků,“ popsal lékárník Pavel Kalman.

Kritici z obou „konců“ receptu – tedy lékaři i lékárníci – prohlašují nový systém za špatně připravený. Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba jej označil za „polotovar“, který však bude povinný. Ministerstvo podle něj nejprve má systém dopracovat.

Lékaři v nemocnicích potíže nemají, v ordinacích ano

U lékařů se přitom zásadně liší přístup těch s vlastní praxí a těch z nemocnic. „Stávající model považuji za zcela nesmyslný, nepřipravený. Nepřináší nic ani praktickému lékaři, ani pacientovi,“ řekl praktický lékař Roman Houska. Naproti tomu přednosta transplancentra a kliniky nefrologie v IKEMu Ondřej Viklický řekl, že „zatím žádné problémy nepozorovali“.

Rozdíly jsou i v lékárnách. Zatímco Pavel Kalman popsal situaci, kdy pacient odešel bez léku, protože se nepodařilo načíst recept, Michal Hojný z lékárny v IKEMu si vybavil pouze jeden výpadek připojení. „Jinak za deset měsíců provozu žádný další problém nebyl,“ podotkl.

  • eRecepty jsou povinné od roku 2018. Nejběžnější formou je papírová průvodka s kódem, místo razítka a podpisu lékaře bude elektronický podpis. Další možností je SMS na mobilní telefon, e-mail se zašifrovaným souborem PDF nebo zobrazení receptu ve webové nebo mobilní aplikaci. Vystavený recept je uložen do Centrálního úložiště elektronických receptů.
  • Lékárník eRecept načte z papíru či elektronického zařízení a do úložiště zaznamená výdej léku. Lékař může v systému zkontrolovat, zda si pacient lék vyzvedl. V budoucnu má být možné recept vystavit i bez osobní návštěvy lékaře – především tomu, kdo některé léky či přípravky užívá pravidelně (například inzulin nebo antikoncepce).
  • Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) slíbil, že během roku 2018 nebudou úřady za nepoužívání systému lékaře finančně postihovat.
  • eRecepty zavedl v Česku zákon v roce 2007. Vytvoření systému a jeho čtyřletá podpora a rozvoj vyšly Státní ústav pro kontrolu léčiv na 14 milionů korun, provoz stojí 100 tisíc korun měsíčně. Systém provozovala pro SÚKL od roku 2012 firma Tronevia, která nyní vede s ústavem soudní spor o práva na nakládání s aplikacemi. Náklady na původní řešení byly asi dva miliony korun měsíčně. eRecepty měly být původně povinné od roku 2015.
  • Jen za leden 2018 vydali lékaři  přes 4,4 milionu e-receptů. Do systému se v lednu zapojilo přes 43 000 lékařů a zubařů, dalších asi 2900 jich na konci měsíce na vyřízení žádosti o zapojení do systému čekalo.
  • Více informací o eReceptu na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv www.epreskripce.cz.

Podle Romana Housky spočívá rozdíl v tom, že soukromníci za sebou nemají IT podporu. „Běžný lékař není schopen si elektronický recept v ordinaci zprovoznit,“ poznamenal. Praktičtí lékaři dokonce plánují kvůli eReceptu, ale také kvůli EET a financování praxí protestní akci.

Ministerstvo ale považuje elektronizaci zdravotnictví za nevyhnutelnou. Zabrání například falšování receptů. Možnost odeslat recept e-mailem bez předchozího vyšetření potom zase dojíždějícím pacientům ušetří peníze, zvláště těm chronickým.

Dalším krokem by mohlo být snadné propojení databází, ze kterých lékaři zjistí, co pacienti užívají. To by zabránilo nežádoucím kombinacím, kvůli kterým v Česku ročně umírá až 200 lidí. K tomu však bude potřeba další zákon.

Stávající zákon počítá s elektronickými recepty už od roku 2013. Jeho zavedení ale provázela celá řada problémů. Teď chce povinnou elektronickou preskripci odložit o dva roky devět senátorů. Jejich návrh projedná horní komora parlamentu příští týden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVysoké školy jsou černou dírou na peníze, musí být efektivnější, soudí Krejčí

Vysoké školy by měly začít peníze, které mají, využívat efektivněji, řekl v Interview ČT24 místopředseda sněmovního školského výboru Miroslav Krejčí (za Motoristy). Reagoval tak na stížnosti univerzit, že prostředky chystané pro ně vládou na roky 2027 a 2028 nestačí. Cestu vidí poslanec například ve větším využití elektronických či IT technologií ve výuce. Vysoké školy považuje za černou díru, do které ministerstvo „lije“ desítky miliard korun a nemá žádnou pravomoc ohledně využití těchto prostředků. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem též bývalý šéf CERMATu kritizoval stav, kdy podle něj vychází ze základních škol „třetina negramotných dětí“. Za to Krejčí kritizuje hlavně školní inspekci. Řekl také, že v pondělí budou vládní strany projednávat na koaliční radě novelu o asistentech pedagoga. Jejich současný počet 30 tisíc považuje za nadměrný, za ideální by prý bral stav, kdy nebudou potřeba.
před 11 mminutami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 10 hhodinami

VideoČást vakcín proti chřipce dorazí se zpožděním

Část vakcín pro nastupující chřipkovou sezónu letos dorazí se zpožděním. Výrobci pracovali déle na úpravě očkovacích látek, aby odpovídaly aktuálním variantám viru. Ordinace mají teď přes půl milionu dávek, zbytek bude k dispozici do listopadu. Letos je objednávka vakcín o patnáct procent vyšší. O něco později letos dle epidemiologů „nastoupí“ i samotná chřipková sezóna. Té loňské podlehlo tři a půl tisíce lidí – převážně seniorů. Zájem o očkování proti chřipce mírně vzrostl. Pohyboval se ale jen lehce nad sedmi procenty. Ministerstvo zdravotnictví chce zvýšit také proočkovanost u nemocničních zdravotníků. Pokud se už v této sezóně zvedne na 15 procent u sester, respektive 33 procent u lékařů plošně, dostanou zdravotnická zařízení bonusy od pojišťoven.
před 10 hhodinami

Změna plánu. Vláda resorty průmyslu a pro místní rozvoj nakonec nesloučí

Vláda podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) nebude slučovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) s resortem průmyslu a obchodu (MPO). Druhý zmíněný úřad se ale přejmenuje na ministerstvo hospodářství. To kritizuje opozice, podle níž kabinet upouští od slibu, který měl přinést úspory.
před 10 hhodinami

Dražší jsou energie, nájmy i nemovitosti. Inflace v září zrychlila

Zdražování v Česku zrychluje. Meziročně spotřebitelské ceny v září rostly o 2,5 procenta. Víc stojí hlavně pohonné hmoty. Zářijová cena nafty atakovala hranici padesáti korun za litr. Ten přitom stál před rokem zhruba 33 korun. Dlouhodobě rostou také náklady na bydlení. Kromě energií jde i o nájmy. Rychle zdražují i nemovitosti – byty, domy i pozemky. Naopak potraviny v září stále ještě zlevňovaly, což pomohlo inflaci zpomalit. Podle odborníků se však tento trend může otočit.
před 10 hhodinami

Česko dostalo první platbu z unijního obranného nástroje SAFE, jde o stamiliony eur

Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (přes 7,5 miliardy korun), tedy patnáct procent z celkově přidělených dvou miliard eur, oznámila Evropská komise (EK). Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2 A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV dotační kauze tenisového svazu se rozrůstá počet obviněných

Největší dotační kauza v historii tuzemského tenisu trvá od roku 2023 a stále se rozrůstá. Po obvinění vedení Českého tenisového svazu v čele s jeho tehdejším prezidentem Ivo Kaderkou jsou nově obviněny dvě firmy a dva lidé. Jde o finanční machinace se škodou přesahující dvacet milionů korun. Jedním z obviněných je bývalý blízký Kaderkův spolupracovník a bývalý profesionální tenista Vojtěch Flégl, který vlastní společnost Český tenis, přes níž mělo být zpronevěřeno přes 14 milionů korun. Druhým je daňový poradce Martin Baier, který měl falšovat účetnictví. Kvůli celé kauze bude svaz splácet pravděpodobně více než sto milionů korun, které ovšem nemá. Až bude znát přesnou částku, tak požádá o dlouhodobý úvěr, který ho může zatížit na deset až dvanáct let. Kauzou se zabývali Reportéři ČT.
před 16 hhodinami

VideoByznys s komunistickými symboly bují zákonu navzdory, zjistili Reportéři ČT

Od ledna platí v Česku novela zákona, která vedle trestnosti propagace nacismu, uzákoněné už v roce 1950, zmiňuje i propagaci komunismu, včetně jeho symbolů – srpu a kladiva. Obchod s předměty, jako například trička se Stalinem, hrníčky s Leninem, plakáty s nápisem Proletáři všech zemí spojte se, ale kvete dál, zejména na internetu. Prodejci označují své zboží jako sběratelské předměty. Pravomocně odsouzen zatím za propagaci komunismu nebyl nikdo, zjistil Karel Vrána z Reportérů ČT.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.