Vedení třídy přidá učitelům průměrně 39 korun za hodinu. Navýšení se stále odkládá

Učitelé si za třídnictví k platu v průměru přivydělají 38,5 koruny za hodinu. Za práci, kterou se třídou mají, si přijdou průměrně na 770 korun za měsíc. Vyplývá to z průzkumu ministerstva školství. Práce je podle učitelů i ředitelů náročná a zabere kolem dvaceti hodin za měsíc. Novela zákona z pera poslanců KDU-ČSL, která by zajistila příspěvky pro třídní učitele až do výše 3 500 korun, už přes rok čeká na projednání ve sněmovně.

Ředitelé mohou třídním učitelům k jejich tarifnímu platu za třídnictví připlatit 500 až 1300 korun za měsíc. Průměrně si učitelé podle posledního průzkumu ministerstva školství přijdou měsíčně na 770 korun.

„Rozhodně to není dostačující ohodnocení,“ řekl ČT Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora. Ve svém interním průzkumu mezi kantory spolek zjistil, že třídním učitelům jejich práce zabere zhruba 20 hodin měsíčně. „Když ty částky, které zveřejnilo ministerstvo, vydělíte dvaceti hodinami, vyjde vám, že si učitel za hodinu práce letos přijde na 31 až 46 korun hrubého,“ řekl Radek Sárközi a dodal: „I kdyby se ta částka vydělila deseti, pořád bude výsledek pod minimální mzdou.“

Oficiální data, která by upřesnila, kolik času třídní učitelé práci věnují, ministerstvo školství nemá. Podle ředitelky Střední školy a vyšší odborné školy umělecké v Praze Jany Porvichové je ohodnocení za tuto práci ještě o něco nižší. „Podle výsledku mé vědecké práce třídní učitel denního studia věnuje třídnické práci 5,54 hodiny týdně, tedy zjednodušeně 22 hodin měsíčně,“ uvedla výsledky své dizertační práce Porvichová.

Pedagogická komora ve svých odhadech vychází z výsledků mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli ve školách mateřských, základních, středních a vyšších odborných, které od začátku školního roku probíhalo na všech českých školách. Z výsledků vyplynulo, že si učitelé za práci, kterou se třídou mají, vydělají průměrně 770 korun za měsíc. „Průměrná výše příplatku pro třídní učitele je nejvyšší ve středních školách (920 Kč). Na prvním stupni základních škol činí tento příplatek v průměru 880 korun, na druhém stupni základních škol 620 korun a nejnižší je ve vyšších odborných školách (590 Kč),“ stojí v dokumentu ministerstva.

Největším strašákem jsou agresivní rodiče

Třídní učitelé podle Sárköziho dělají sekretářky i psychology: „Je to opravdu hodně práce. Neustálé dohadování s rodiči, administrativa, příprava výletů, psaní posudků,“ řekl Sárközi. Podle něj učitelé navíc nemají na výběr, třídnictví totiž vzít musí: „Učiteli nařídí třídnictví ředitel. Oni vlastně nemůžou říct, že to dělat nebudou. Radši by si samozřejmě vzali brigádu mimo školství,“ dodal Sárközi.

„Rodiče jsou dneska vůči škole mnohem více agresivní, než tomu bylo před asi deseti lety. Nehledají problém u svých dětí, ale ve škole. Prvním nárazníkem pak bývá právě třídní učitel,“ vysvětluje ředitelka Porvichová. Na své škole zatím třídní učitele má, třídnictví totiž vychází skoro na všechny, podle ředitelky si tak učitelé nemusí závidět. „Chápou, že je to nutnost. Je to otázka určité loajality vůči zaměstnavateli,“ dodává Porvichová.

Navýšení? Už přes rok se odkládá

Poslanci KDU-ČSL loni přišli s novelou zákona, která by zajistila pro třídní učitele příspěvky od 2 500 Kč do 3 500 korun za měsíc. Ministr školství Robert Plaga (ANO) doporučil vládě, aby s návrhem souhlasila. Kabinet nakonec zaujal k návrhu stanovisko neutrální. Přesto už rok čeká novela na projednání. Je zařazena na program aktuální schůze poslanecké sněmovny.

Jeden z předkladatelů novely, Marek Výborný (KDU-ČSL), o jejím projednání ale pochybuje: „Návrh stále leží ve sněmovně a čeká na projednání. Je to jako věštění z křišťálové koule… Jsem vůči tomu skeptický. Od minulého roku jsem dával návrh na projednání už asi desetkrát,“ řekl Výborný.

Ministerstvo školství chce finance pro třídní učitele řešit v rámci reformy financování regionálního školství: „Naším úkolem je dostat k ředitelům dostatek prostředků do nadtarifních složek platu tak, aby mohli postupně tyto příplatky navyšovat,“ řekla mluvčí resortu Aneta Lednová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 7 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 12 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 15 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 18 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.