Praha - Ve vojenském prostoru Brdy vrcholí příprava dělostřeleckého radaru Arthur pro afghánskou misi. Vojáci přitom ani nevědí, jestli nakonec na bojiště vyrazí. Navýšení českého kontingentu už sice schválila horní komora, ve sněmovně ale ještě na hlasování nedošlo. Tento bod má být na dubnové schůzi zařazen jako jeden z prvních, není ale vůbec jisté, zda projde. Proti jsou totiž poslanci za ČSSD a KSČM, návrh na zvýšení počtu českých vojáků nepodpořil ani sněmovní branný výbor.
Radiolokátor Arthur měl do Afghánistánu vyjet už loni, tehdy měl být radar s obsluhou v Kandaháru na britské základně. Nakonec z toho sešlo. Letos má 40 českých vojáků s radarem chránit polskou základnu v afghánské provincii Ghazní. Arthur dokáže včas varovat před raketami nebo minometnými granáty vystřelenými Talibanem, zároveň najde místo, odkud islámští bojovníci zaútočili a navede na něj dělostřeleckou baterii. „Maximální pracovní dosah radiolokátoru je 40 kilometrů, pokud je vystřeleno z padesáti kilometrů, tak to přesto vyhodnotí a dopočítá,“ dodává instruktor výcviku na radaru Arthur Karel Štifter.
Zatím ale vojáci nervózně čekají v Brdech: „Žádná příprava není zbytečná, tyto jednotky je třeba neustále cvičit a zdokonalovat,“ domnívá se náčelník generálního štábu Vlastimil Picek. Velitel 13. dělostřelecké brigády v Jincích Josef Medal ale dodává, že pokud nakonec vojáci do Afghánistánu neodjedou, tak určitě zklamaní budou.
Se zvýšením počtu českých vojáků v Afghánistánu souhlasila na začátku února vláda, mise ISAF se má rozšířit o 55 vojáků – 40 z nich má obsluhovat dva radiolokátory Arthur, dalších 15 lidí pak má afghánské policii pomáhat s výcvikem. Do Prahy přijeli za více českých vojáků lobbovat i generální tajemník NATO Anders Rasmussen nebo polský ministr obrany Bogdan Klich.
