Vojáci obdrží více útočných pušek a pistolí, než bylo v původním plánu. Vládu o tom informoval ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), který předložil návrh na zvýšení nákupu 34 tisíc zbraní o dalších téměř pět tisíc kusů. Zakázka s Českou zbrojovkou se má uzavřít v průběhu dubna. Podle chystané smlouvy bude moct resort pořizovat do roku 2025 zbraně podle aktuální potřeby do 2,35 miliardy korun bez DPH.
Útočné pušky, pistole i granátomety pro české vojáky. Ministerstvo obrany navýší zakázku
Události: Ministerstvo obrany navýší zakázku pro armádu (zdroj: ČT24)
Vláda už informace o zakázce dostala v prosinci 2018. Tendr byl ale zpomalen stížností podanou k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten povolil zakázku dokončit až na začátku tohoto roku. Během více než ročního zdržení se podle ministerstva obrany navýšily potřeby armády a úřad se proto rozhodl zvýšit i objem uzavírané smlouvy.
„Vojáci ruční zbraně nutně potřebují. Rámcová smlouva měla být podepsána již téměř před rokem, ke zdržení došlo vinou konkurenčního boje,“ poznamenal Metnar. Vládu informoval znovu, protože se zvýšil maximální počet poptávaných kusů. „Tudíž došlo k navýšení ceny, hodnota jednotlivých zbraní však zůstala stejná,“ uvedl ministr.
Cena zakázky se má zvýšit o desetinu
„Rámcová dohoda bude počítat nově s hranicí až přes 39 tisíc pušek a pistolí, téměř o pět tisíc více, respektive o 13 procent více,“ dodal Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany. Předpokládaná cena zakázky se tak navýší o deset procent na 2,35 miliardy korun bez DPH. Cenu resortu odsouhlasil znalec.
Pokud se ministerstvo rozhodne využít rámcovou smlouvu naplno, pořídí vojákům více než 16 tisíc útočných pušek Bren 2, přes 21 tisíc pistolí a téměř dva tisíce granátometů. Podpis smlouvy je naplánován na duben. Zakázka podle Fajnora navazuje na smlouvy z let 2010 až 2016, kdy bylo pořízeno skoro 40 tisíc ručních zbraní stejného výrobce.
Ministerstvo obrany v uplynulých měsících čelilo kritice, že na vládu předložilo několik zakázek s nižším odhadem ceny, než za jakou nakonec byla technika nakoupena. Úřad to zdůvodnil například starými odhady, vývojem cen či změnami požadavků. Znovu vládě zakázku předkládat s novou cenou mu podle něj pravidla neukládala.
- K letošnímu 1. lednu mělo ministerstvo obrany 25 899 vojáků z povolání. Každoročně se jejich počet o několik set zvyšuje. Armáda tak doplňuje své stavy, které se snížily v době úspor. Zároveň by se kvůli zhoršené mezinárodní bezpečnostní situaci měl celkový počet vojáků v příštích letech o několik tisíc navyšovat. V samotné armádě na začátku roku sloužilo přes 22 tisíc vojáků, v roce 2030 by jich mělo být 30 tisíc. Dalších několik tisíc profesionálních vojáků je zařazeno pod Vojenskou policií, Vojenským zpravodajstvím či Hradní stráží.