Opoziční strany ODS a TOP 09 podaly v úterý k Ústavnímu soudu stížnost proti sněmovní schůzi, na níž vláda prosadila zákon o elektronické evidenci tržeb. Vládní koalice podle nich nepostupovala v úplném souladu s jednacím řádem, když předčasně ukončila rozpravu. Opozice u Ústavního soudu nemůže dosáhnout zrušení elektronické evidence tržeb. Chce ale, aby soud zrušil usnesení, kterými byl zákon přijat. Stížnost bude jako soudce zpravodaj řešit Ludvík David.
Jako stěžovatel v osmistránkovém dokumentu, jehož znění má k dispozici Mladá fronta Dnes, vystupuje bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Ano, stížnost jsem podal, domnívám se, že má velkou šanci na úspěch. Podrobnosti zveřejníme příští týden,“ řekl deníku Blažek.
Podle dokumentu si stěžuje na tři sněmovní usnesení. Předně na to, že koalice na mimořádné schůzi 10. února předčasně ukončila rozpravu o zákoně, přestože byla do diskuse přihlášena ještě skupina poslanců. Rozporuje schválení evidence tržeb a napadá postup předsedajícího tehdejší schůze Jana Hamáčka (ČSSD).
Podle deníku opozice požaduje výslech ministra financí Andreje Babiše (ANO), předsedy sněmovny Jana Hamáčka, předsedů poslaneckých klubů trojice koaličních stran nebo místopředsedkyně sněmovny Jaroslavy Jermanové (ANO), která po schválení zákona připustila, že jednací řád mohl být porušen. Podle Blažkovy stížnosti mělo jít o „organizované spolčení za účelem porušení práv“ opozice.
„Vláda podle našeho názoru porušila zákon a každý – nejenom každý podnikatel, ale i každý zaměstnanec, každý důchodce, každý občan v této zemi by si měl přát, aby vláda dodržovala zákony,“ dodává předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Opozice prý měla dost času
Vládní představitelé zdůvodňovali ukončení diskuse po zhruba 25 hodinách v závěrečném kole schvalování tím, že všichni poslanci měli dost času na své vyjádření a že vystupující se ve svých komentářích k předloze opakovali. „Ten zákon byl čten asi 260 dní, celkem asi 45 hodin. Myslím si, že schůze ohledně EET byla v pořádku a jsem přesvědčen, že Ústavní soud nám dá za pravdu,“ uvedl Babiš.
„Právní názor, který jsme obdrželi, říká, že to bylo v souladu s jednacím řádem a s ústavou, ale nechť rozhodne Ústavní soud,“ dodává vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Podle odborníka na ústavní právo Vladimíra Balaše by opozice mohla být se stížností úspěšná. Ústavní soud nemůže elektronickou evidenci tržeb zrušit, pokud by však Blažkovu stížnost uznal, ve výsledku by to zrušením skončilo, míní Balaš.
„Bylo-li by zrušeno usnesení o ukončení projednávání zákona, nebylo by totiž možno zákon považovat za projednaný, a tím ani za schválený a celá procedura by se musela vrátit,“ řekl Balaš.
„Ta stížnost je velmi specifická. Ne že by nebyla věcně opodstatněná – to porušení jednacího řádu bylo asi zbytečné. Nicméně jde o to, jestli tahle porušení jednacího řádu mají nějakou kvalitu porušení ústavy. Já si nejsem úplně jistý,“ dodává ústavní právník Jan Kysela.
Zákon už schválil Senát a na konci března ho podepsal prezident Miloš Zeman. Na první firmy by měla povinnost elektronické evidence tržeb dopadnout od letošního prosince. Podnikatel bude muset nejpozději při zaplacení zboží nebo služby poslat finanční správě datovou zprávou údaje o tržbě a vystaví zákazníkovi účtenku. Kupující si bude moci na internetu ověřit, zda prodejce skutečně údaje poslal daňové správě.
Vláda si od nového opatření slibuje omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí, podle pravicové opozice nové opatření zlikviduje řadu drobných živnostníků.
- Jako první se do evidence zapojí hotely a restaurace, a to zřejmě už od letošního prosince. Do půldruhého roku poté mají být evidovány všechny tržby kromě tržeb řemeslníků, ti se pod zákon dostanou až poté. Podnikatelé budou muset nejpozději při zaplacení zboží nebo služby poslat finanční správě údaje o tržbě a vystaví zákazníkovi účtenku.
- Evidence se bude týkat nejen klasických prodejen, ale i stánků. Jinak to bude jen v případě, že obchodník inkasuje přímým převodem na účet, neboli na fakturu.
- Nebude se také týkat občasného přivýdělku, jako v případě prodeje zeleniny či ovoce z vlastní zahrady.
- Evidovat tržby se také nemusí například z jízdného v dopravních prostředcích, na palubách letadel, ve školních jídelnách nebo z provozování prodejních automatů a veřejných toalet.
- Evidovat se nebudou ani tržby státu, krajů nebo obcí, pošt, bank, pojišťoven, investičních a penzijních fondů a energetických a vodárenských firem.
- Kupující si bude moci na internetu ověřit, zda prodejce skutečně údaje poslal daňové správě.
- Podnikatelé budou moci využít jednorázovou slevu až 5000 korun na náklady spojené se zavedením evidence tržeb. Její výše se bude odvíjet od daňového základu z podnikání.
