Brno - Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh směřující proti loňskému snížení platů státních zástupců. Vláda Jana Fischera kvůli úsporným opatřením vzala žalobcům z mezd čtyři procenta. Napadené ustanovení zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců platilo jen do konce roku 2010. Totožné opatření v případě soudcovských mezd už loni ÚS zrušil. Ústavní soudci dnes nebyli jednotní - rozhodla těsná většina. S dnešním nálezem tak celkem nesouhlasilo sedm soudců. Podle většiny z nich loňské čtyřprocentní snížení mezd žalobců odporuje ústavě, případně může ohrozit nezávislost státního zastupitelství. Část z nich vyjádřila také názor, že úspora 31,2 milionu korun nepředstavuje argument pro snížení platů v profesi tak důležité pro fungování státu. V roli přehlasované menšiny se ocitlo i celé vedení ÚS - předseda Pavel Rychetský a místopředsedové Eliška Wagnerová s Pavlem Holländerem.
Petr Honzejk, komentátor HN:
„Vláda nově rozhodla, že platy žalobců mají být fixně na úrovni devadesáti procent platů soudců, nesmí se tedy hýbat ani s platy státních zástupců. Problém je do budoucna vyřešen.“
Soudkyně zpravodajka Ivana Janů, která je autorkou nálezu, věří, že většinový názor při rozboru právníky obstojí. „To většinové stanovisko, i když tam je hodně těch disentů, je objektivním a vyrovnaným konceptem. Ústavní soud tady projevil opět zdrženlivost,“ řekla novinářům Janů.
Podle prezidentky Unie státních zástupců Lenky Bradáčové není pro státní zástupce zklamáním, že nemají stejnou úroveň nezávislosti jako soudci. Dokud neuvidí celé odůvodnění nálezu, nechce nález označit jako prohru státních zástupců. „Důležitý je pro také těsný poměr, jakým soudci rozhodli,“ řekla Bradáčová. Státní zástupci podle ní od Ústavního soudu v odůvodnění očekávají, že v něm vymezí „vzhledem k potřebné míře nezávislosti postavení veřejné žaloby v systému institucí tohoto státu.“ Hodně záležet však bude i na oponentních názorech soudců, kteří se nepřiklonili k výroku a kteří svůj názor musí důvodnit.
Rychetskému se dnešní nález nezamlouvá
Například Rychetský ve svém odlišném stanovisku, takzvaném disentu, upozorňuje na to, že ostatním státním zaměstnancům loni mzdy rostly, zatímco žalobcům klesly. „Za zcela nepřijatelné pak v této souvislosti je nutno považovat odměňování vedoucích pracovníků hospodářských subjektů zřízených a ovládaných státem (České dráhy, ČEZ, Česká pošta, České lesy, ČEPRO a další), jejichž platy vysoko přesahují plat předsedy vlády, předsedů obou komor parlamentu a ostatních nejvyšších představitelů státu,“ zdůraznil Rychetský.
Nález ÚS stojí na tvrzení, že státní zástupci jsou v odlišném postavení než soudci, a proto se na ně nevztahují starší verdikty o nepřípustnosti snižování platů v justici. Státní zastupitelství podle ÚS nevykonává soudní moc. „Dosavadní judikatura Ústavního soudu neobsahuje takový výklad ústavního pořádku, který by skupině státních zástupců poskytoval v platových otázkách postavení obdobné nezávislosti soudcovské,“ stojí v nálezu.
Čtyřprocentní snížení platů žalobců na jeden rok podle ÚS není tak výrazným zásahem, který by ztížil nebo zmařil úkoly státního zastupitelství. Nelze prý ani hovořit o porušení práva na spravedlivou odměnu za práci. „Platovou úroveň státních zástupců po tom snížení nelze považovat za nespravedlivou,“ uvedla Janů.
Návrh na zrušení ustanovení zákona o platu státních zástupců podal Obvodní soud pro Prahu 5, který má na stole žalobu jednoho z pracovníků Městského státního zastupitelství v Praze. Žalobce dostal za leden 2010 čistý plat 41 653 korun. Bez úsporných opatření by přitom měl nárok na 43 268 korun. U obvodního soudu proto žádal rozdíl obou částek - tedy 1 615 korun. Jeho žaloba, jedna z mnoha podobných, se stala modelovým případem, na jehož základě úsporné opatření v uplynulých měsících přezkoumával Ústavní soud.
Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti:
„Osobně si dokážu jen těžko představit, jak může být snížení platů o 4 procenta v rozporu s principy nezávislosti, které garantuje česká ústava.“
Podle obvodního soudu porušuje snížení platů státních zástupců několik důležitých zásad, principů a práv. Jde například o princip nezávislosti státních zástupců, zákaz diskriminace, princip rovnosti a právo na spravedlivou odměnu za práci. Snížení platů prý může ohrozit nezávislost státního zastupitelství, a tím i celé justice. Státní zástupci mají podobně
jako soudci striktně omezené možnosti přivýdělku a nemohou stávkovat ani kolektivně vyjednávat o mzdách.
Na všech se nešetřilo stejně
Návrh upozorňoval na to, že úsporná opatření nedopadla na všechny státní zaměstnance, ale jen na některé profese - například právě na státní zástupce a soudce, což prý není spravedlivé, přiměřené ani efektivní. Roční úspory na platech žalobců činily podle důvodové zprávy k zákonu 31,2 milionu korun, což bylo 0,02 procenta plánovaného schodku státního rozpočtu.
