Ústavní soud zamítl stížnost právníka Martina Rybnikáře, který dostal podmínku za to, že vylákal peníze od klienta ve vězení. Advokát si stěžoval na pořizování odposlechů ve věznici. Kauza se vlekla deset let, padlo postupně čtrnáct soudních rozhodnutí. Rozhodnutím Ústavního soudu se proces definitivně uzavřel.
Martin Rybnikář se obrátil na Ústavní soud kvůli tomu, že nesouhlasil se způsobem pořizování prostorových odposlechů, které ve vězení v Kuřimi zachytily jeho rozhovory s klientem. Advokát klientovi sliboval, že dosáhne obnovy jeho řízení. Odsouzený mu ale musel zaplatit víc než půl milionu korun. Ty měl advokát použít k ovlivnění svědků, ale nechal si je.
Městský soud v Brně Rybnikáře v roce 2011 po několika zvratech potrestal za podvod třiceti měsíci vězení s podmíněným odkladem na čtyři roky, peněžitým trestem sto tisíc korun a povinností uhradit škodu. Krajský soud pak trest upravil na dvacet pět měsíců vězení s odkladem na čtyřicet měsíců.
Odsouzený s odposlechy souhlasil
V Rybnikářově kauze se jeho klient sám obrátil na státní orgány se žádostí o pomoc. „Je-li advokát důvodně podezřelý ze závažné trestné činnosti, není nasazení odposlechů v přiměřeném rozsahu porušením práv,“ řekl soudce zpravodaj Jan Filip.
Podle Ústavního soudu komunikace mezi obhájcem a klientem sice podléhá maximální možné ochraně, ovšem v zájmu klienta, ne v zájmu advokáta. „Advokát zde jenom vykonává své povolání. A z toho povolání vyplývají jen povinnosti, jak má chránit zájem klienta, a nikoliv jak má jednat proti němu,“ dodal soudce zpravodaj.
Ústavní soud zkritizoval, že odposlechy zachytily i další lidi
Ústavní soudci ale zároveň zkritizovali skutečnost, že odposlechy v Rybnikářově kauze zachytily také množství dalších lidí. Soud v tom spatřuje postup nepřiměřený okolnostem. Nejde však o důvod ke zrušení verdiktu nad Rybnikářem, pisatelem stížnosti.
„Ústavní stížnost směřuje k ochraně toho, kdo se svých práv dovolává,“ vysvětlil soudce zpravodaj Jan Filip. Rybnikář ani jeho právní zástupce se vyhlášení nálezu nezúčastnili.
