Porušit dopravní předpisy je jistě snadné, ale o poznání složitější je domoci se toho, aby zákon neporušovali také úředníci, kteří rozhodují o trestech za dopravní přestupky. Když se s úředníky někdo kvůli jejich postupu soudí, většinou uspěje. To ale stojí úřady peníze. Od úředníků je přitom za jejich chyby téměř nikdo nevymáhá.
Překročit rychlost, přehlédnout zákaz odbočení nebo přikázaný směr jízdy, nedat přednost na křižovatce či na přechodu – to vše dokáže ve slabší chvilce každý řidič. Zdaleka ne vždy je při tom někdo přistihne, ale když už se roztočí kola úřední mašinérie, jsou někdy následky nečekané. A paradoxně není výjimečné, když úředníci při správním řízení sami poruší zákon.
Když před dvěma lety způsobila Michaela Šimková dopravní nehodu, dostala za to ve správním řízení tisícikorunovou pokutu. Zdálo by se, že tím je správní řízení u konce a zbývá už „jen“ postarat se o škody způsobené při nehodě. Dopadlo to však úplně jinak.
Vedení městského úřadu v Kroměříži se totiž proti rozhodnutí odvolalo a krajský úřad potom původní trest zrušil a místo toho udělil přísnější. „Náš právní názor je ten, že přestupek neodpovídá pokutě a že by měl odpovídat jinému právnímu řešení,“ vysvětlila mluvčí Zlínského kraje Renata Janečková.
Řidičce tak hrozila ztráta řidičského průkazu. Nakonec se tak nestalo, protože se případem zabývalo ještě ministerstvo dopravy, podle kterého je „závěr krajského případu v daném případě absurdní“.
- Ochranu před jakýmikoli tresty za dopravní přestupky, ať už je úřady udělí po právu, nebo ne, nabízejí některé specializované firmy. V poslední době se ale množí stížnosti na jejich služby.
- Firmy nabízejí právní zastupování a případné uhrazení pokut. Někteří jejich klienti však tvrdí, že se tak neděje. „Přišel mi exekuční příkaz z pokuty 1500 na deset a půl tisíce,“ popsal Tomáš Drozd, který se pak také dodatečně dozvěděl, že mu bylo v jiném případě odebráno i řidičské oprávnění. Mediální zástupce společnosti Mikael Oganesjan se k situaci klienta nechtěl vyjádřit „dokud nerozhodne soud“.
- Odborník v oboru dopravy a správních řízení, kterého ČT oslovila, zdůraznil, že úplnou imunitu před pokutami a dalšími tresty za dopravní přestupky nikdo garantovat nemůže. Kvůli způsobu, jak firmy postupují, se na podnikání některých z nich již zaměřila policie spolu s centrální bankou. „Mohlo by to být posuzováno jako neoprávněné podnikání,“ uvedl ředitel odboru komunikace ČNB Marek Zeman.
Je to jen jeden případ z mnoha. Stát a jeho instituce platí za chyby svých úředníků ročně stovky milionů korun, v případě ministerstva dopravy šlo za roky 2015 a 2016 vždy zhruba o čtvrt miliardy. Loni se úřadu podařilo podstatnou část škod vymoci, ale do té doby byli úředníci prakticky bez jakékoli odpovědnosti. Vedení úřadů k vymáhání škod ostatně nic nemotivuje. Zákoník práce uvádí, že pokud dojde k vyplacení náhrady, pak není povinností vedení instituce po úředníkovi náklady vymáhat, je to pouze možnost.
V Poslanecké sněmovně nicméně je poslanecký návrh novely zákona, který by měl přinést velkou změnu. Zásadní je přeformulování věty „stát může požadovat náhradu škody“ na „stát je povinen“.
Zdaleka přitom nejde jen o dopravu. Například na ministerstvu financí jdou náhrady škod ještě o řád výše. Zpět přitom úřad vymáhá pouze jednotky procent.
