Praha - Národní archiv získal unikátní dokumenty z pozůstalosti novináře, spisovatele a rozhlasového reportéra Františka Kocourka, který byl ve 30. letech a na začátku okupace jedním z nejoblíbenějších hlasatelů. Kvůli svým protiněmeckým vystoupením ale zahynul v koncentračním táboře Osvětim.
Bývalý důstojník ovládající několik jazyků hrál naivního hlasatele především čtyři dny po okupaci, kdy už filmová Aktualita byla loajální k německým vojákům, pochodujícím během přehlídky Václavským náměstím. „Mocná vojenská podívaná ukázala jasně velikost a sílu národa, pod jehož záštitu se postavily Čechy a Morava,“ informoval tehdy filmový žurnál.
Přestože Kocourek stál přímo vedle nacistických důstojníků, hovořil v jinotajích a dvojsmyslech. „Dovolte, abych se zmínil o podrobnosti čistě nevojenské. Odkudsi zdaleka přiletěla nad Prahu také velká černá vrána, která se spustila a plachtila od Muzea nad letícími světlomety a odposlouchávacími přístroji německé armády dolů k Můstku. Divila se asi tomu hluku, který zde slyšela, a obrazu, který viděla pod sebou,“ říkal ve své nejslavnější reportáži, kterou vysílal 19. března 1939 z balkonu tehdejšího hotelu Šroubek, dnes Grandhotelu Evropa.
Kocourek Předstíral neznalost vojenské techniky, ptal se, o jaké vozidlo či zbraň se jedná, žádal o pomoc s počítáním německých vojáků i pneumatik u protileteckých děl. Přestože ovládal francouzštinu i němčinu, vystupoval jako naivní hlasatel, který německy neumí, a své otázky pro důstojníka wehrmachtu si nechával schválně překládat. „Neustále mluvil o tom, že to je to hrůzné divadlo, které vidíme, byl neobyčejně odvážný,“ říká Jiří Hubička, redaktor archivních fondů Českého rozhlasu.
Národní archiv teď dostal materiály, které po Kocourkovi uchovávala jeho žena. Mezi nimi třeba i gratulaci k jeho legendární reportáži od spisovatele Františka Kožíka. „Vážený příteli. Nemohu si odepřít, abych Vám negratuloval k Vaší reportáži z pražské vojenské přehlídky. Byla geniálně špatná. Upřímně Vás zdravím,“ napsal Kožík. Tehdy nacisté ještě Kocourka nechali být - navenek vystupovali ještě jako ochránci, a nikoliv jako okupanti.
V rozhlase František Kocourek naposled vystoupil v září 1940. A přestože dostával od nacistů lukrativní nabídky, už se nevrátil a koupit se nedal. Lidi se raději snažil povzbudit přednáškami po venkově. V červnu 1941 ho ale gestapo zatklo. Jeho manželka pak v Petschkově paláci zaslechla, proč nacistům vadí: je prý nebezpečný, protože je chytrý a schopný. Takové nemůžeme potřebovat, ten musí zmizet, usoudili. Když v květnu 1942 zemřel v Osvětimi-Březince na tyfus, vážil 36 kilo.
